Přečetli jsme: Orbánova politika vůči Rusku je spíš pragmaticky než ideologicky vystavěná. Při poslední návštěvě Vladimira Putina v Budapešti bylo možné sledovat ochlazení ze strany Budapešti. Proč a jak to souvisí s novým projektem zadržování Ruska – projektem Mezimoří?
Na Friedmanově analytickém webu Geopolitical Futures píše analytička Antonia Colibasanu o náznacích nového stádia vztahů mezi Maďarskem a Ruskem.
V souvislosti s tím, jak narostlo napětí mezi Ruskem a USA, projekt Mezimoří (nebo také Trojmoří) získává podporu mezi východoevropskými státy, které se snaží postavit se s jeho pomocí proti expanzi Ruska.
Rumunsko a Polsko, dvě země s blízkými vojenskými vztahy s USA, jsou hlavními motory projektu. Hlavní brzdou bylo doposud Maďarsko. Tato země je někdy vnímána jako stát-uličník, který se přátelí s Moskvou a bouří proti Bruselu. Jenže, Maďarsko celé roky lavíruje mezi Kremlem a Washingtonem, myslí si autorka.
Maďarsko potřebuje ruský plyn, je ale závislé také na strukturálních fondech z EU a na bezpečnosti v rámcích NATO.
Při poslední návštěvě země se Vladimiru Putinovi podle mínění autorky dostalo relativně chladnějšího uvítání. A to naznačuje vzdalování Budapeště Kremlu. Vláda se snažila Putinovu návštěvu bagatelizovat a oba lídři neměli společnou tiskovou konferenci, což je při těchto příležitostech normální.
Napjaté vztahy se Západem
Klíčem k pochopení nového přístupu Maďarska jsou vztahy se Západem. Ty zůstávají napjaté. Jsou tu odlišné vidění uprchlické politiky, EU vede proti zemi procedury v souvislosti s tím, jak zachází s organizacemi občanské společnosti a ze zahraničí placenými univerzitami, Budapešť se neshodla s Nizozemskem, jehož velvyslanec nazval přístup tamní vlády ke svým nepřátelům jako teroristický.
Největší problém jsou uprchlíci: vláda odmítá plány na umisťování uprchlíků na základě EU kvót. V tom rezonuje s jinými vládami ve východní Evropě.
Maďarsko se ale snažilo posílit vazby s USA a s východní Evropou. Spolu s Rumunskem a Bulharskem Maďarsko hostilo vojenské cvičení Saber Guardian, které vedly Spojené státy. Budapešť také posílila svoje vztahy s Rumunskem.
Nikdo v Evropě, včetně Maďarska, nemá zájem o návrat ke studené válce, argumentuje dále autorka. Evropané věřili v to, že dokáží uspokojit ruské zájmy bez nutnosti zadržování, ale USA díky Ukrajině pochopily, že vůči Rusku musí vzniknout linie zadržování. A tady je smysl Mezimoří.
Budapešť mohla tomuto projektu bránit, ale její bezpečnost závisí na NATO, a tím na USA. To jí nutí zahájit malé krůčky směrem k projektu.
Nic z toho neznamená, že by vztahy mezi Maďarskem a dalšími zeměmi východní Evropy byly ideální. Naopak. Maďarsko i nadále odmítá členství Rumunska a Chorvatska v OECD, a to jako projev etnicky motivovaného napětí ve vztahu k maďarské menšině v obou zemích.
Plyn a Rusko v domácí politice
Domácí euroskeptismus a představa Ruska jako „alternativy EU“ v kontextu voleb nutily také Orbána ke vstřícnější police vůči Moskvě. Vedle toho, že má zájem o to, aby Maďarsko mělo přístup k levnější energii. A levná energie byla volebním trumfem Orbána v roce 2014.
Maďarsko je z 80 % závislé na dovozech ruského plynu a Orbánův krátkodobý cíl je mít flexibilní a cenově odpovídající dohodu s Ruskem o ceně. S tím se ale pojí rizika. Plyn se dováží do Maďarska prostřednictvím Ukrajiny a jediná možnost, jak se této cestě vyhnout je BRUA plynovod, který je nyní ve vývoji a který spojí Bulharsko, Rumunsko, Maďarsko a Rakousko.
Rusko využívalo své dodávky plynu jako silný politický nástroj a nechce, aby tyto dodávky byly odstřiženy. Jedním ze způsobů, jak toho dosáhnout je, že se rostoucí množství ruského plynu bude uskladňovat v Maďarsku a odsud půjde alternativně k zákazníkům v Evropě bez plynovodu z Ukrajiny. Toto bylo součástí rozhovorů mezi oběma zeměmi v červenci. Pro Budapešť je to otázka taktiky. Ví dobře, že plynovody do střední a východní Evropy jsou pro Rusko významné a bude tak chtít nižší cenu za plyn pro sebe.
Spoléhat se na ruskou energii je pro Maďarsko riziko, což vede tamní vládu k podpoře nukleární energie – paradoxně opět s ruskou asistencí, v rámci níž ruská strana zafinancuje 10 % ceny (nebo 10 miliard euro), se splatností dluhu 21 let. Projekt má upgradovat maďarskou jadernou elektrárnu a dostal zelenou od EU.
Colibasanu dochází k závěru, že pro Rusko je finančně i strategicky významné udržovat vztahy s Maďarskem a mít otevřené cesty na západní trhy, ukázat tak doma, že není izolované. Nicméně pro Maďarsko je závislost na Rusku rizikem, protože může ohrozit jeho vazby na Washington, které jsou klíčové pro maďarskou bezpečnost. A tak Orbán vztahy s Ruskem zcela nepohřbí, ale zdá se, že ustupuje od pevného objetí Kremlu.
Články zveřejněné v sekci Přečetli jsme nemusejí vyjadřovat názor redakce.
Ilustrační obrázek: Autor – Kremlin.ru, CC BY 4.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=38452726