Přečetli jsme: Rovnice obsahující faktor volného obchodu a automatizace stojí za zhoršováním postavení práce ve vyspělých i v chudých zemích světa a za tím, že se moc přesunula od pracujících ke kapitálu.
Automatizace a offshoring se spojily a snížily podíl práce na příjmech, píše pro Bloomberg Noah Smith. Jednou z velkých ekonomických záhad, míní Smith, je klesající podíl práce na produktu. Z toho, co je v ekonomice vyprodukováno, jde lidem, kteří pracují, stále méně. Stále více jde těm, kteří vlastní.
Tento trend je znepokojivý, protože přispívá k nárůstu nerovnosti – chudí totiž vlastní podstatně méně půdy a kapitálou, než bohatí. A horší postavení pracovníků také může zvyšovat nezaměstnanost a sociální nepokoje. Nikdo by nechtěl vidět, jak se kapitalismus transformuje v dystopii dle Karla Marxe. I když je pokles podílu práce relativně malý, i tak hledáme diagnózu, než se problém dále zhorší.
V poslední době se hodně pozornosti soustřeďuje na monopolní sílu, snad až 20% změny je takto způsobeno. Takže tu jsou ale další vysvětlení, která potřebují prozkoumat, a to rostoucí automatizace nebo globalizace.
Ekonomové z MMF říkají, že nejde o separátně automatizaci či offshoring (přesun pracovních míst do levnějších zemí, pozn. redakce), ale o vazbu mezi těmito jevy. A ukazují, že podíl práce (labour share) klesá nejen v bohatých zemích, ale i v rozvíjejících se.
A ukazují tento graf:
Kdyby byla na vině jen globalizace, pak by se to nedělo. Standardní obchodní teorie říkají, že protože bohaté země mají hodně kapitálu a chudé mají hodně práce, tak když tyto země začnou obchodovat, pak v zemích, kde je práce vzácná, začne podíl práce na příjmu klesat, tj. ve vyspělých zemích, ale podíl by měl vzrůst v zemích, kde je práce hojná. Jenže to se neděje.
A také, pokud nyní automatizace začíná z pracovníků dělat zastaralou pracovní sílu, pak by rozvojové země neměly zažívat pokles podílu práce, protože technologicky viděno jsou dekády za vyspělými zeměmi. Také je viditelné, že se investiční statky o moc v chudých zemích levnějšími nestaly, ne tak jako v bohatých. Takže jsme zase na začátku: proč tedy podíl práce klesá i v rozvojových zemích?
Chudé země a volný obchod
MMF nabízí hypotézu. Jde o typy odvětví, které existovaly v chudších zemí před tím a po té, když se otevřely obchodu. Když jsou chudší země izolovány od globální ekonomiky, pak se budou specializovat na to, co je založeno na velkém množství levné práce – zemědělství, jednoduché služby a zpracovatelský průmysl založený pracovně-intenzivně. Místní vlastníci kapitálu se nemají špatně, ale zase nezbohatnou příliš, protože investování do strojů či technologie může být zmařeno přílivem laciných pracovníků. Takže se o investice ani moc nestarají. A malé kapitálové výdaje ještě podtrhává dysfunkční finanční systém.
Ale když se obchod otevře, pak bohaté země začnou přesouvat pracovní místa ve zpracovatelském průmyslu do chudších zemí. To je lepší možnost pro pracovníky, ale je to mnohem lepší pro kapitalisty. A dokonce i kapitalisté v USA, Japonsku či Francii zbohatnou na tom, že sníží náklady práce tím, že přesunou pracovní místa do Číny. Čínští kapitalisté zbohatnou, protože konečně budou moci vytvořit obchodní impéria.
Ekonomové MMF také předpovídají, že globální finanční integrace by měla pomoci zmenšit tlak na práci v chudých zemích. Říkají, že když americké, evropské či japonské firmy investují do rozvojové země jako je Čína, pak příliv zahraničních peněz zvýší příjmy pro místní pracující a sníží zisky místních vlastníků kapitálu.
Automatizace + volný obchod = moc kapitalistům
A co bohaté země? Zde je jasné, že automatizace a globalizace fungují společně – firmy v bohatých zemích mohou přesunout na práci založená pracovní místa ve zpracovatelském průmyslu jako je elektroniky a hračky nebo oblečení do Číny či Bangladéše, zatímco budou kupovat pokročilé stroje a roboty pro zpracovatelský průmysl vyššího řádu, tedy pro něco jako mikroprocesory a letadla. A tak pracující v bohatých zemích, kde byly rutinní pracovní místa častější, byly zasaženi jak volným obchodem, tak i příchodem levné automatizace.
Jinými slovy: nejobvyklejší vysvětlení rostoucí nerovnosti a klesajících mezd mohou být správně obě. Je to dokonalá bouře robotů a volného obchodu – a ještě k tomu trochu monopolní síly – a tím se moc přesouvá od proletariátu ke kapitalistům. Když tohle vše funguje najednou, pak je tu možná spíš jiná záhada: jak to, že se pracujícím nedaří ještě hůř než se jim daří dnes.
Články zveřejněné v sekci Přečetli jsme nemusejí vyjadřovat názor redakce.
Ilustrační obrázek: Autor – self, CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=2004394