Financial Times. Projekt odolal západním sankcím díky čínskému financování, informují FT.
Přelomový bod pro ruský arktický projekt nastal, když se podařila první dodávka zkapalnělého zemního plynu. Projekt odolal západním sankcím, prohloubil kooperaci Moskvy s Čínou a zvýšil její naděje na to stát se významným hráčem na trhu LNG.
Jamalský projekt, který je kontrolovaný ruským Novatekem, se zdroji od čínských bank a částečně vlastněný také francouzským Totalem, je ukázkou toho, jak Rusové chtějí využít značné zásoby ve zmrzlé Arktidě a otestovat tak i životaschopnost severní námořní cesty do Asie.
Slavnostní ceremoniál se uskutečnil za přítomnosti prezidenta Putina, teplota byla na mínus třiceti. Tanker by si měl prorvat cestu 2,5 metry ledu. Lodě poplují směrem na východ, do Číny se dostanou za patnáct dní, což je poloviny cesty kolem Evropy a přes Suez.
Jamalský projekt byl donucen k finanční „akrobacii“, a to kvůli americkým sankcím uvaleným na Novatek. Finance byly změněny na eura z dolarů a čínské financování nahradilo západní věřitele. Provoz začal včas a s rozpočtem, který ukázal kritikům, že lze těžit 600 kilometrů uvnitř Polárního kruhu, kde může být až minus padesát stupňů.
Zástupce Totalu si také projekt pochvaluje, uvádí, že „z ničeho byl postaven prvotřídní projekt LNG v extrémních podmínkách, aby byly využity značné zásoby plynu v Jamale.“
Total a čínská CNPC mají 20 % projektu, Novatek 50,1 % a 9,9 % drží čínský fond Hedvábné stezky. Plánuje se celkem 15 tankerů pro tento projekt. Asijští nakupující by měli tvořit 54 % výstupu z Jamalu, zbytek se prodá v Evropě.