Zpráva dne: Celkem 3,8 % evropských občanů žije v jiné zemi. Jak jsou tato čísla rozdělena podle jednotlivých zemí?
Z 25 evropských občanů ve věku 20-64 let, jeden žije v zahraničí. Sice stále v EU, ale v jiné zemi, než se narodil, píše dle údajů Eurostatu italský Il Sole 24 ore a nabízí i přehlednou infografiku ke srovnání jednotlivých zemí.
Mezi zeměmi jsou ovšem velké rozdíly. Například se týká jen 1 % Němců, zato ovšem 19,7 % Rumunů. V případě Itálie jde o 3,1 % Italů, u ČR je to 1,8 % populace, u Polska ale například 7,8 % obyvatelstva.
Jak ukazuje mapa, jsou to především občané z východních zemí, kteří žijí mimo zemi, v níž se narodili. Doplňují je ovšem také Portugalsko a Irsko, které v minulých letech zažily těžkou ekonomickou krizi. Což je zřejmě právě ten faktor, který vysvětluje emigraci do dalších evropských zemí nad obvyklým průměrem.
Co se Italů týká, je vidět, že kolem roku 2007 byl poměr těch Italů, kteří žili v jiné zemi víceméně stejný jako evropský průměr. Ale po vypuknutí krize, jak ukazují data let 2012 a 2017, podíl Italů žijících v zahraničí převyšoval evropský průměr.
Ti Italové, kteří odcházejí se země, jsou přitom úspěšnější při hledání práce v zahraničí, než ti, kteří zůstali doma. Z Italů, kteří žijí v zahraničí, dominují vysokoškoláci – je jich asi jedna třetina. Je to známka velkého problému země. V Itálii podíl vysokoškoláků klesl na 17,8 %, v EU je to pak 30,1 %. Znamená to tedy, že v Itálii je již dnes málo vysokoškoláků a ještě třetina z nich se rozhodne pro odchod ze země.