USA tak daly jasně najevo svůj strategický zájem o stále důležitější Arktidu.
Sebastian Smith a Camille Bas-Wohlertová píší pro Asia Times, že spor mezi USA a Dánskem je třeba nazírat v širším kontextu strategického boje o Arktidu.
Donald Trump zrušil svou návštěvu Dánska a tvrdě se obořil na dánskou premiérku, která ideu, že by USA koupily Grónsko, označila za absurdní.
Jde ale o to, že Trump tím dává najevo zájem o Arktidu bohatou na nerostné suroviny. Nemluvě o tom, že se snaží odpoutat pozornost od domácích témat.
Trump vyslal signál i Číně, která projevila zájem o region, protože je zásadní pro kontrolu nových námořní cest, které se otevírají kvůli globálnímu oteplování.
USA svůj zájem ukázaly již tím, že v hlavním městě Grónska, Nuuku, otevřely konzulát. Pomáhají prý také financovat vzdělávací a sociální programy.
Cílem tedy může být ukořistit alespoň část území, třeba námořní základnu Gronnedal na jihu Grónska. Dánové se chystali ji prodat, ale nakonec to neudělali, neboť jedinými zájemci byli Číňané.
Nelze vyloučit, že celý povyk kolem Grónska je i vypuštění testovacího balónku – jak moc budou Evropané reagovat. Dá se očekávat, že Trump bude grónskou kartu hrát dál, neboť Dánsko je prý servilní spojenec, který bude USA nadále poslouchat.
Trump se spoléhá, že Grónsko zaujme i v kampani, protože Američané neví, kde Grónsko je, kdo ho řídí, takže mu téma může vydržet řadu týdnů.
Trump nákup Grónska přirovnal k velké dohodě o nemovitostech s tím argumentem, že Grónsko závisí na velkých dotacích z Kodaně a je pro Dánsko de facto břemeno.
Trump zároveň řekl, že reakce z dánské strany byla „velmi ošklivá, velmi sarkastická“ a že „to uděláme někdy jindy“.
Představa, že by USA koupily Grónsko byla nejdříve považována za vtip.
Grónsko bylo dánskou kolonií do roku 1953, v roce 1979 získalo status autonomního území. Má 55 000 obyvatel, a více než 90 % z nich jsou Inuité. Vláda ostrova trvá na tom, že „nejsou na prodej“, což plně podpořila i dánská premiérka.
Škodě se očividně snažil zamezit ministr zahraničí Mike Pompeo, který se telefonicky snažil „napravit“ vazbu mezi USA a Dánskem. Pompeo si prý pochvaloval Dánsko jako spojence.
Trumpovo chování vyvolalo v Dánsku silné reakce. Politici tvrdí, že Trump skutečně překračuje hranici představitelného, že si jen tak myslí, že autonomní část země je na prodej a pak zruší návštěvu, na kterou se všichni připravovali. Je snad na prodej Aljaška?
Je ale vidět, že strategická role Grónska roste, nejen kvůli surovinám, ale především kvůli tomu, že globální oteplování otevírá nové námořní cesty.
V roce 1867 chtěly USA koupit Grónsko, v roce 1946 prezident Harry Truman nabídl 100 milionů dolarů ve zlatě, nebo části Aljašky, výměnou za Grónsko.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.