BIS, Respekt, ricin, ostuda a Deus ex machina

Top 10/2020: Na sedmém místě článků, které nejvíc zaujaly v uplynulém roce, je komentář Ivo Šebestíka o ricinové aféře.

Ivo Šebestík komentuje nové „rozuzlení“ případu údajných, připravovaných „ricinových vražd“ v Česku, které zase překvapilo úplně všechny…

To, že bude ostudná ricinová kauza v českém prostředí vyřešena namísto odvolání z funkce ředitele BIS a žalobou na Respekt a jeho zaměstnance zametením pod koberec, bylo jasné od prvního okamžiku. Ale že metaři v tomto případě sáhnou po technice autorů starořeckého dramatu, tedy po technice zvané Deus ex machina, tak to je už pro zasmání.

Dramatik či prozaik, kteří se zapletou do své vlastní zápletky natolik, že z ní nedokážou najít cestu ven, použijí Ariadniny nitě, onoho východiska z Labyrintu, a sešlou na kladkostroji na jeviště či do románu postavu, která gordický uzel rozetne jedinou ranou svého nenadálého zjevení. Říká se tomu Deus ex machina, tedy Bůh na nějakém přístroji, asi na kladce. V románech jím bývá takový nějaký ztracený a celá léta pohřešovaný strýček z Ameriky, který se vydal se psím spřežením hledat zlato na Aljašce, a do Evropy dorazila zpráva, že byl sežrán vlky. A hle, najednou je strýček zpátky ve hře. Ne vlci jeho, ale on „chytil vlka“. Za pomoci tohoto nástroje dramatu se dá vyřešit v podstatě každá detektivka a dokončit i román, který je od prvního odstavce samá nuda.

A úplně stejné lano hodila česká média (kdopak je o to požádal?) topící se BIS a dávno utopenému Respektu. Nebude-li příběh s ANONYMEM informujícím po čertech profesionálně fungující bezpečnostní instituci státu nikdo zkoumat s použitím mozku, pak se celá na výsost trapná kauza může pod kobercem usadit per omnia saecula saeculorum, tedy na furt.

Ovšem v případě, že se mozek lidí, jimž je takto vyfabulovaný příběh nabídnut, neocitl na šest minut bez kyslíku, objeví se takové množství nezodpovězených otázek, že bude zapotřebí vymyslet ještě spoustu nových zápletek vyžadujících dalšího „boha na kladce“, celý panteon bohů spouštěných na jeviště na kšandách. Tak, kdopak je asi ten tajemný anonymní zdroj? Kde se vzal a odkud? A kterýpak ze zahraničních spolupracovníků pravdivost anonymu české BIS potvrdil? Snad to nebyl šéf NATO, Jens Stoltenberg, odezírající každé slovo z úst Washingtonu jako hluchoněmý, jenž potvrdí komukoliv cokoliv, jen když to bude proti Rusku?

A můžeme se ptát dále: Uvěří BIS anonymovi, který jí ohlásí návštěvu z Marsu či návrat dinosaurů? Pročpak musel ricinový diplomat pašovat jed z Ruska a stát se tím nápadným? Proč jed ve dvou kufrech (toho jedu ale muselo být!) nezajistila už letištní kontrola? A jakpak se „časopis“ Respekt o ricinovém diplomatovi dozvěděl? Nebo onen anonym nejprve přistál na redakčním stole a teprve odtud putoval do BIS? A hlavně, komu je ricinová kauza užitečná, kdo si ji objednal, kde si ji objednal? Je opravdu čirou náhodou, že se příběhy tří pražských municipálních „králů“ odehrávají právě v této době? Památné výročí konce války a mezinárodní kampaň za obvinění Ruska z rozpoutání tohoto konfliktu a hned vedle toho ruská ropa versus americký zkapalněný plyn, miliardové kontrakty týkající se technologií české jaderné elektrárny, navyšování vojenských rozpočtů evropských zemí podle přání USA, Nord Stream 2 atd., atd. atd. Příliš mnoho souvislostí pro jeden ANONYM!

Identita tohoto zmíněného anonymu je právě tak věc nadmíru zajímavá. Pokud byl anonym informován správně, pak jeho pisatel musel působit v ruských tajných službách, tudíž v této chvíli už kdesi na Sibiři lomcuje mřížemi. Máme zde ale další otázky po zápletce celé této navýsost trapné komedie. Tak například, jak dlouho bude nesvatá trojice z Prahy odčerpávat potenciál policejní ochrany? Do konce mandátu? Či nadosmrti? Nebo obdrží BIS (nebo některé obskurní médium) nový anonym, ve kterém bude stát, že si důstojník FSB spletl lahvičku ricinu s vodkou a sám se napil, tudíž policejní ochrana tří pražských municipálních es může skončit?

No, v každém případě se česká veřejnost NIKDY nedozví pravdu, stejně jako se ji nedozvěděla veřejnost světová ohledně případu Skripalových. Že by toto byl charakteristický rys demokracie a svobodné společnosti? Žádné důkazy, jen kampaně a vážná obvinění. Nic se nikomu nestane, nic se nevyšetří, exhibicionisté z Prahy budou provokovat i nadále, justice bude trvale lhostejná ke zjevným trestným činům dvou z nich a špína hozená na Rusko zůstane v platnosti. Zdá se, že jsme se „sametovou revolucí“ dopracovali skutečně ke svobodě a demokracii. O tom žádná!

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.