Hospodářství ve třetím čtvrtletí rostlo díky exportům a zvýšení spotřeby. Růst ale zůstává nerovnoměrný.
Čínský hrubý domácí produkt rostl mezi červencem a zářím letošního roku o 4,9 %. V druhém čtvrtletí se jednalo o 3,2 %. Hlavními zdroji oživování čínské ekonomiky jsou podle expertů jednak vývozy, které se zvyšují, jednak domácí spotřeba, která rovněž roste, i když se stále nevzpamatovala z dopadů koronavirové pandemie.
Podle ekonomů ale Čína čelí i dvěma velkým rizikům – uzavření evropské ekonomiky z důvodu karantén a další vlně onemocnění ve Spojených státech. Obojí by se mohlo negativně dotknout spotřebních výdajů a zaměstnanosti.
Podle Národního statistického úřadu činil čínský ekonomický růst za devět měsíců letošního pandemického roku 0,7 % HDP. Země se částečně vzpamatovala z rekordního propadu hospodářství, které bylo důsledkem koronavirové pandemie. Mnozí politici po celém světě spoléhají na to, že robustní ekonomické oživění Číny pomůže restartovat poptávku v době, kdy ostatní ekonomiky bojují s uzávěrami a druhou vlnou pandemie.
Podle mluvčí Národního statistického úřadu je ale čínský růst „nerovnoměrný“. Ekonomika je podle jejích slov stále v procesu oživování, některé indikátory se nevrátily na normální úroveň a část kumulativního růstu také poklesla.
Mezičtvrtletně vzrostl HDP ve třetím čtvrtletí o 2,7 % ve srovnání s očekáváním 3,2 % a o 11,5 % ve srovnání s předchozím čtvrtletím, uvedl statistický úřad.
Analytici jsou i přes převažující zklamání povzbuzeni širším nárůstem spotřeby a výrobní síly továren. Maloobchodní tržby v září vzrostly o 3,3 % oproti předchozímu roku, zrychlily se z mírného růstu v srpnu o 0,5 % a zaznamenaly nejrychlejší růst od prosince 2019. Po srpnovém růstu o 5,6 % vzrostla zářijová průmyslová produkce o 6,9 %, což ukazuje, že oživení továrního sektoru posílilo.
Pro oživení ekonomiky zasažené pandemií a podporu zaměstnanosti zavedla čínská vláda řadu opatření, včetně vyšších fiskálních výdajů, daňových úlev a snížení úrokových sazeb z úvěrů a povinných minimálních bankovních rezerv.
Mezinárodní měnový fond předpovídal Číně na rok 2020 růst 1,9 %, což se blíží vlastní projekci čínské centrální banky ve výši 2 %.
Čína by se tak stala jedinou významnou ekonomikou, která v roce 2020 ohlásí růst, i když se bude jednat o nejpomalejší roční tempo od roku 1976, posledního roku Mao Ce-tungovy kulturní revoluce, uvedla agentura Reuters.