Jiří Malínský se ve své glose vrací k novému pomníku habsburské panovnice Marie Terezie v Praze.
V tyto dny se završila další pražská ostuda potenciálně evropského dosahu. Pomník české královny císařové (císařovny) Marie Terezie (1717–1780), osvícenské absolutistky, která má sice zásadní význam pro někdejší podunajské soustátí, ale v případě českého státu se projevila „dolikvidací“ historické staročeské státnosti smrtelně raněné už bělohorskou katastrofou; ta vedla v 19. a 20. století k pokusům o germanizaci našeho národa. Valná část reforem, spojovaných s jejím jménem, je dílem či spoludílem jejího spoluvládce a nástupce, nejstaršího syna Josefa II. (od r. 1765, 1741–1790), který ale už svůj pomník v Praze má na vnitřním nádvoří Všeobecné fakultní nemocnice na Karlově náměstí.
Abstraktní pomníky mají v případě historických osobností pramalý význam. Abstraktní pomník na vinohradském náměstí Míru, zasvěcený památce bratří Čapků, je toho také živým dokladem. Pro neznalé zájemce-laiky je důležitá jejich tvář. Podobizen Marie Terezie je dochovaných opravdu mnoho, a to ze všech fází jejího dobově dlouhého života; mimo diskusi je např. její mladistvý dívčí půvab.
Oprávněnou diskusi vyvolává i jeho umístění; tereziánské křídlo Hradu by bezpochyby bylo vhodnější lokací. Tím spíš, že poblíž této šachové figurky-figury se nachází pomníček národního hrdiny štábního kapitána Václava Morávka (1904–1942) z odbojové organizace Obrana národa, který tu položil svůj život za naši svobodu v přestřelce s pražským gestapem 21. března 1942, mj. bytostného masarykovského republikána.
Dutohlavové z dejvické obvodní radnice, nechvalně známí svými „duchovními“ aktivitami kolem pomníku osvoboditele Prahy maršála Ivana Stěpanoviče Koněva (1897–1973), potlačovatele maďarského povstání a osvoboditele komplexu vyhlazovacích (vyvražďovacích) koncentračních táborů Osvětim, tu vyjádřili vůli necelého promile obyvatelstva šestého pražského obvodu v posledních komunálních volbách r. 2018; je to vyjádření vůle opravdu nekonvenční drtivé většiny.
Jedno však těmto bojovným demokratům sui generis upřít nelze. I tentokrát to předchozímu čtyřicetiletému období natřeli a současně osladili. I s úroky.