Rozhovor: V rozhovoru s Kateřinou Konečnou hledáme odpovědi na to, kdo nese zodpovědnost za zpoždění očkování v Česku. Evropská komise, nebo česká vláda?
!Argument: Nejen český premiér Andrej Babiš ale i další politici, jako Markus Söder, šéf bavorské CDU, či šéf společnosti BioNTech Ugur Sahin, kritizovali EU za pomalý postup při pořizování a distribuci očkování. Evropská komise se hájí tím, že zajistila 2 miliardy dávek od nyní už 7 producentů a že jejich distribuce je prostě jen na začátku. Kde je pravda? Kde vznikly hlavní problémy?
Kateřina Konečná: Opravdu se nestává moc často, abych se zastávala Evropské komise – klasik by řekl, že tomu je maximálně 3x za 10 let, ale výrok pana Babiše mi přišel jako nehorázný. Na začátku je potřeba, aby zazněla jedna věc jasně, Česká republika by si sama, bez centrálních nákupů EU, nedokázala zajistit ani tolik vakcíny kolik k nám proudí dnes, což oficiálně potvrdilo i ministerstvo zdravotnictví. Nehledě k tomu, že ani s tímto (malým) množstvím si v současnosti nejsme schopni poradit a stává se, že zásoby očkovací látky zbytečně několik dní leží bez užitku v mrazácích nemocnic. Čili Česká republika si nemá na co stěžovat. Nemáme dostatečně velký trh ani kupní sílu, abychom dokázali přeplatit světovou konkurenci. Pan Babiš tímto výrokem maskuje jen svoji neschopnost a to, že nezvládl systém v ČR na příchod vakcíny včas připravit. Vždyť ještě během Vánoc, byl zaskočen, že vakcína přijde tak brzo a do poslední chvíle nebylo jasné, co se s první zásilkou očkování stane, jestli bude vůbec kam ji uložit. Dokonce nemocnicím chyběly jehly a injekční stříkačky, které Státní hmotné rezervy přes svátky po tichu soutěžily a podle posledních informací se dodávky nepodaří zajistit včas, takže pro změnu bude vakcína a nebude čím ji aplikovat? Ano – je pravda, že vakcín od Pfizeru mohlo být Evropskou komisí nakoupeno víc. Je třeba si uvědomit také fakt, že země jako Izrael, USA nebo Velká Británie platí za tuto vakcínu násobky toho, za kolik ji kupuje EU. Není uměním koupit vakcínu 3x dráž. To svede opravdu každý. Nehledě na to, že členské státy a jejich zástupci u procesu podpisu smluv o hromadném nákupu vakcín seděli a schvalovali jej. Evropská komise chtěla vakcínu koupit za více peněz, ale byly to právě východní státy EU, které jí to zakázaly, čili já moc nerozumím těm připomínkám. Situaci, ve které jsme, si způsobily státy tím, jaký daly Evropské komisi manévrovací prostor ohledně ceny. Bohužel žijeme v kapitalismu a je tak vcelku logické, že soukromá společnost dodá vakcíny nejprve tomu, kdo jí zaplatí 3x víc.
Chtěla bych poukázat na to, že ještě v listopadu pan ministr Blatný na písemnou interpelaci mé kolegyně odpověděl, že MZ plánovalo ještě v červnu naočkovat pouze 30 % české populace a že si u Evropské komise objednalo tedy jen tolik, aby tento plán splnilo. Pokud tedy ČR v počátcích nákupu informovala Evropskou komisi o tom, že chce nakoupit vakcíny pouze pro 30 % populace, nemůžeme si dnes stěžovat, že vakcíny máme málo. To, že si to potom pan Blatný s panem Babišem v prosinci rozmysleli, je druhá věc. I na toto diletantství Evropská komise pamatovala a ve smlouvách sjednala nějakou rezervu navíc (v minulých dnech například doobjednání dalších 300 milionů dávek od Pfizeru), nicméně stěžovat si na ni za této situace je vrchol drzosti ze strany premiéra Babiše. Jinak hlavní problém je také v tom, že je zatím jen velmi malé množství výrobců, kterým se vývoj vakcíny úspěšně podařilo dokončit, včetně zajištění všech nutných povolení. V současné době jsou jenom tři takové společnosti (z těch se kterými má EU sjednány předběžné dohody), dvě povolení dostaly hned, jak to velmi přísné podmínky EMA umožnily. Třetí snad bude schválena do konce ledna. Je pak zcela evidentní, že kapacita těchto tří nemůže nikdy uspokojit současnou evropskou poptávku po vakcíně. Evropská komise se pokusila zajistit dodávky od všech slibně vypadajících výrobců. V době, kdy sjednávala smlouvy, nemohla vědět ani ona (ani nikdo jiný), komu se podaří vakcínu nejrychleji vyvinout. Nehledě na to, že nejrychlejší nebývá vždy nejlepší.
!A.: Zastánci tvrdí, že zvolený centralizovaný přístup EU vede k lepší ceně za vakcíny, protože jako blok má EU vůči farmaceutickým korporacím lepší vyjednávací pozici. Je centralizovaný přístup k nákupům dávek celkově dobrou, tj. efektivní, volbou v situaci, kdy se vede závod mezi mutacemi viru a imunizací?
K.K.: V tomto případě jednoznačně je a vede k lepší ceně. Veškerá data tomu zatím nasvědčují. Všechny zatím dostupné vakcíny kupuje EU za poloviční a v některých případech dokonce za třetinovou cenu. ČR by zkrátka nebyla schopna ve světové konkurenci si látku v dostatečném počtu zajistit za takovou cenu sama. Za prvé na to nemáme lidi, kteří by byli schopni takovou akci realizovat, za druhé i kdybychom je na to měli, rozhodně bychom se nedostali na takovou cenu. Koneckonců toto vidíme v rámci výdajů veřejných zdravotních pojišťoven dnes a denně např. při nákupů léků na vzácná onemocnění, které mnohdy musíme kupovat za vyšší ceny než státy s větším trhem.
!A.: Jak hodnotíte celkovou strategii Evropské unie k očkování proti koronaviru? Vyhrává tu zdraví občanů nad komerčními zájmy?
K.K.: Já osobně mám k této strategii řadu výhrad. Nejvíce v oblasti transparentnosti procesu vyjednávání koupě vakcín vůči veřejnosti. Nicméně fakta jsou neúprosná. EU tentokrát dodala přesně to, co slíbila, a dodala to v časovém rámci, který slíbila a který by se nám ještě před rokem zdál jako nereálný. EU našla v rozpočtu miliardy eur na vývoj vakcíny, uzavřela smlouvy se všemi důležitými hráči na nákupy stamiliónů dávek, tyto vakcíny kupuje za cenu, která je v porovnání se zbytkem světa skutečně velmi přijatelná. Musím také připomenout, že už na podzim informovala všechny členské státy, jak se na vakcinaci připravit, kolik vakcín kdy a jak jim dojde, její agentura EMA použití vakcín schválila v rekordním časem (zdůrazňuji, že na rozdíl od agentur ve VB nebo USA provedla úplnou a podrobnou autorizaci a přezkum vakcíny) vakcíny spravedlivě distribuuje mezi všechny členské státy, podle populačního klíče a toho kolik vakcín mají objednáno. Zbytek je na nás. Vakcínu už za ČR nikdo z EU nenaočkuje. Tedy abych to shrnula: v tomto vytýkám EU pouze transparentnost procesu (především nezveřejnění smluv) a to, že odmítla zdarma poskytnout patentová práva k vakcíně rozvojovým a chudým zemím. Což je samozřejmě podstatné a budeme to řešit i příští týden v Evropském parlamentu, ale na rychlé očkování populace to nemá dopad. To, proč to v ČR nefunguje, je prostě naše selhání. Vakcinační strategii jsme začali připravovat v prosinci a do dnešních dnů se neustále mění. Chaos střídá únava a vyčerpání těch, kteří jsou pro provedení očkování klíčoví, tedy zdravotnického personálu a záchranných složek.
!A.: Je v pořizování a v povolování očkovaní EU dostatečně transparentní, když jsou například smlouvy o nákupu vakcín tajné?
K.K.: Ano, tady jste narazila na jeden z problematických bodů celého procesu. Bohužel musím konstatovat, že pořizování vakcín určitě transparentní není. Smlouvy o nákupech jsme i přes obrovský nátlak, jako poslanci EP, stále neviděli. V úterý 12. ledna jsme dostali poprvé možnost nahlédnout do pouze jediné smlouvy na hromadné nákupy vakcín z šesti možných, a to ještě do té nejmíň důležité, se společností CureVac. Na rovinu, CureVac nemá vakcínu ještě ani vyvinutou, natožpak autorizovanou pro trh EU. Vidět znění této smlouvy má tak pro mě spíš akademickou hodnotu, vzhledem k tomu, že každá smlouva na nákup je trošku jiná. Pro nás jako poslance a pro veřejnost je teď nezbytné vidět především smlouvu se společností Pfizer/BioNTech a následně také se společností Moderna, protože to jsou ty vakcíny, které dnes lidé dostávají. U CureVac smlouvy panují ještě přísnější podmínky, než jsme měli v minulém období pro nahlédnutí do mezinárodní smlouvy o volném obchodu s USA (TTIP). Ze smlouvy si můžeme dělat výpisky pouze tužkou a o tom, co vyčteme, nemůžeme s nikým mluvit a už vůbec ne s médii (režim naprostého utajení). Takže nulová veřejná kontrola smluv pokračuje dál.
Jediný, kdo viděl snad všechny smlouvy, jsou členské státy a jejich zástupci. Od těch jsme se také dostali k informaci o ceně vakcín, a to vlastně jen díky chybě jednoho z premiérů, který cenu omylem publikoval na svém účtu na sociální síti Twitter. Co se týče transparentnosti procesu povolování vakcíny, tak tam si moc není na co stěžovat. Ten je stále stejný, ať už jde o tuto vakcínu, nebo jakýkoliv jiný lék. Stejný proces se každoročně používá pro povolení měněné vakcíny proti chřipce a nejsou s ním žádné větší problémy. Proběhl tak standardně jako vždy. Je pravda, že jsme jako poslanci EP chtěli po agentuře EMA, aby zveřejnila klinické studie vakcíny pro širokou veřejnost ještě před jejím schválením, což EMA jako obvykle odmítla. Nicméně, tyto studie takto nezveřejňuje sama nikdy u žádného léku či látky. Jedná se o systémový, léta kritizovaný problém. Proces zveřejňování klinických studií blokují zejména farmaceutické společnosti, které EU a agentuře hrozí vždy žalobami a nikdy nedají se zveřejněním souhlas s odůvodněním, že si tak chrání své know how a obchodní tajemství. Tady je zcela jednoznačné, že budeme muset provést systémovou změnu procesu, aby se něco změnilo.
!A.: Proč si Izrael vede tak dobře? Může sloužit jako vzor i pro nás?
K.K.: Stejně jako v případě nošení zbraní v Izraeli i tady platí, že používání příkladu této země v našich podmínkách není vhodné. V prvé řadě – Izrael kupuje vakcínu od Pfizeru za trojnásobek (!) ceny co EU, a proto je logické, že ji dostává dříve. Za druhé, Izrael je specifická země – prakticky všichni občané, včetně žen a starých lidí, tam mají několikaletý vojenský výcvik, který se pravidelně musí obnovovat. Tito občané mají také často zkušenosti z aktivního bojového nasazení. Když 50 let denně bojujete o své přežití, nějak se to na vás podepíše. Jejich disciplína je nesrovnatelná s čímkoliv, co známe z Evropy, nebo dokonce Asie. Je pak jasné, že s takovým obyvatelstvem se při takto náročných a obrovských logistických akcích, pracuje daleko snáz. Navíc Izrael je malá země, o relativně malém počtu obyvatel. Obyvatelé jsou soustředěni ve městech, nacházejících se do 4 hodin od centrálního distribučního skladu vakcíny. To je prakticky naprosto ideální stav, pro hladký a rychlý průběh očkování ve všech částech země. Znám jednu další zemi, která to má dispozičně a geograficky podobně, tou je Česká republika. Bohužel je zcela zjevné, že vedení našeho státu není podobné koordinace zatím schopno a situaci zanedbalo. To je bohužel dnes smutná realita.