Speciálně vytvořený rozpočet EU poprvé umožní dodávat zbraně a střelivo do třetích zemí.
V uplynulém desetiletí přijala Evropská unie kroky k rozšíření svého obranného a bezpečnostního angažmá. V této souvislosti nastala paradoxní situace v mírových a stabilizačních snahách Evropské unie v zahraničí. I když je blok největším poskytovatelem humanitární a rozvojové pomoci na celém světě a hlavním poskytovatelem vojenských výcvikových misí v zahraničí, chyběly mu prostředky k poskytování vojenské pomoci a vybavení přímo partnerům, aby mohli zajistit vlastní bezpečnost.
Tuto mezeru by mohl brzy zaplnit nově přijatý Evropský mírový nástroj (EPF – European Peace Facility), na kterém se členské státy EU shodly v posledních dnech roku 2020. Tento nástroj (původně navržený bývalou vysokou představitelkou Federicou Mogheriniovou v roce 2018) si klade za cíl rozšířit soubor nástrojů evropské zahraniční politiky.
Evropská unie vždy prosazovala a prováděla integrovaný přístup k řešení krizových situací prostřednictvím spojení mezi rozvojem a bezpečností. Přestože Evropská unie nasadila tisíce pracovníků do vojenských výcvikových misí (EUTM – European Union Training Mission) v Mali, Středoafrické republice a Somálsku, chyběla pravomoc a zdroje pro účinné vybavení ozbrojených sil vycvičených prostřednictvím těchto misí (nebo jejich výcviku na vhodném vybavení), došlo k vytvoření bezpečnostního vakua často naplněného jinými, méně benevolentními aktéry, jako je Rusko.
Samotný rozsah EPF, který umožní poskytování smrtících zbraní vojenským aktérům partnerských zemí, z něj činí velmi citlivý nástroj, který vyžaduje záruky, transparentní rozhodování a jasné mechanismy odpovědnosti. Rovněž požaduje důkladné zamyšlení nad tím, čeho může EU (spíše jakožto nováček v této oblasti, s dosud omezenými programovacími a monitorovacími kapacitami) strategicky a rozumně dosáhnout, aniž by způsobila újmu.
Evropský mírový nástroj bude „mimorozpočtový“, čímž se vyjme z právních předpisů smluv EU, kterými se řídí sedmiletý rozpočet EU na období 2021–2027, tj. víceletý finanční rámec (VFR). Toto ujednání umožňuje EU přímo podporovat vojenské aktéry, což nelze z právních důvodů financovat z rozpočtu EU ze Smlouvy o Evropské unii. Navrhované rozpočty VFR a EPF byly odsouhlaseny hlavami států a předsedy vlád EU v červenci 2020.
Civilní orientace EU se mění
Arnold Wallraff je ohromen: deset let působil jako prezident Spolkového úřadu pro ekonomickou a exportní kontrolu (BAFA – Bundesamt für Wirtschaft- und Ausfuhrkontrolle) odpovědného za povolení vývozu zbraní: „Evropská unie byla vždy čistě civilně orientovaným shromážděním různých států,“ říká doktor práv. Nikdy neexistovalo financování ani dodávka válečných zbraní: to, co nyní vidí, je „skutečná změna paradigmatu“.
Kritici vidí v dodávkách zbraní velká nebezpečí. Mohly by být použity k porušování lidských práv nebo se mohou dostat do špatných rukou a dále destabilizovat regiony. Zkušenosti v oblasti Sahelu ukazují rizika spojená s takovým vývozem zbraní. Přes roky podpory ze strany EU musí mnohé z těchto států stále čelit obrovským problémům: teroristickým útokům islamistických skupin, ale také útokům vládních vojáků.
Evropský parlament nemá ohledně Evropského mírového nástroje pravomoce (o jeho přijetí se má jednat na summitu ministrů zahraničí EU 22. března 2021). O pomoci rozhodují vlády členských států v Radě.
Psali jsme: