Zpráva dne: Norská veřejnost není z ropného průzkum v Barentsově moři nadšená, a to navzdory velkým ropným rezervám, napsaly Financial Times. Téma s ekologickým kontextem nejspíš ovlivní také norské parlamentní volby.
Dvě třetiny neprozkoumaných rezerv ropy leží severně – v Barentsově moři. Pro norský ropný průmysl jsou tato nová pole klíčová. Ropné firmy už si krájejí průzkumné části a také jsou naplánované vrty, dokonce rekordní počet. Jenže otázka, zda se vůbec v Barentsově moři má těžit, se objevuje velice intenzivně. Nejen ekologové, ale i veřejnost se zatím zabývá před norskými volbami.
Někteří říkají, že v sázce je budoucnost největšího evropského ropného producenta. I když velké naděje byly poněkud utlumeny tím, že v části Barentsova moře, které se považovala za velmi atraktivní, nakonec bylo nalezeno jen malé množství ropy a plynu.
Ropné firmy si myslí, že je potřeba vrtat hlouběji a že klesající náklady by mohly pomoci. Kdysi byla cena těžby v Barentsově moři kolem 80 dolarů za barel, nyní je to asi 35 dolarů za barel, což pro firmy znamená velké možnosti. I když jsou dané oblasti v Arktidě, nejsou tu tak kruté podmínky jako jinde.
Jenže možnosti narážejí na růst veřejné opozice. Norové se vyslovili pro to, nechat ropu v zemi, aby bylo chráněno klima. Například organizace Greenpeace se připravuje na žalobu a chce ukázat, že těžba v norské Arktidě je proti ústavě a proti Pařížské klimatické dohodě.
Volby ukáží, zda uspějí i strany, které jsou proti ropě. Strana Zelených, jejíž podpora se pohybuje kolem 4 %, chce okamžité ukončení průzkumu a do 15 let konec ropné produkce v Norsku. I jiné strany chtějí změny, například ukončení dotací pro ropný průzkum.
A pak je tu otázka, kdy vyvrcholí poptávka po ropě. Tedy to, zda bude po norské ropě v budoucnosti poptávka. Norská ropa, navzdory poklesu nákladů, není nejlevnější.