Přečetli jsme: Poslední letošní summit Evropské unie na úrovni lídrů nenašel shodu v otázce kvótového systému na přerozdělování migrantů/uprchlíků v budoucnosti. Proti jsou „východoevropské země“, které si dělají z EU „obchod“, dočetli jsme se (nejenom) v německých novinách Die Welt.
Spor o kvóty na přijímání uprchlíků je vyostřený, napsaly o posledním summitu Evropské unie německé noviny Die Welt.
Rozdělení mezi východoevropské země, které nechtějí přijímat uprchlíky a zbytkem, je patrné Angela Merkelová bilancovala výsledkem slovy „máme ještě velký kus práce před sebou.“
Spor o evropskou azylovou politiku nezaznamenal na summitu EU žádné přiblížení. Pozice se nezměnily, konstatovala Merkelová. Ale je zde jasný závazek pracovat dál do června příštího roku. Podobně se vyjádřil i (odcházející) rakouský kancléř Christian Kern.
Společný postup u uprchlické politiky nadále nebyl nalezen. Zásadní debata by měla ukázat, jaké reformy jsou možné, a to do poloviny roku 2018. Především jde o to, jak by se mělo pomoci státům, které by v budoucnu byly silně postiženy uprchlickou krizí. Komise EU a země jako Německo jsou pro přerozdělení, včetně povinnosti přijímat uprchlíky, alespoň u silného přílivu. Polsko, Maďarsko a ČR ale odmítají takovýto nátlak na přijímání uprchlíků.
Kancléřka Merkelová uvedla, že u ochrany vnějších hranic EU bylo dosaženo pokroku díky paktu s Tureckem a spolupráci s Libyí. Nicméně důležitá je také „interní dimenze solidarity.“ A zde dosavadní pravidla nefungují. Solidarita nemá jen externí dimenze, musí být také uvnitř, řekla Merkelová.
Kritika Orbána
Nizozemský premiér Mark Rutte byl rozčilen kvůli tomu, že Východoevropané se nechtějí podrobit většinovému usnesení. „Když se tohle povolí, pak bude EU jako obchod, v němž si každý koupí, co se mu hodí.“ Jeho kritika mířila především na maďarského premiéra Viktora Orbána. Uvedl také: „To, co tady předvádí Orbán, je ostuda.“
Nové finanční přísliby zemí Visegrádu jsou sice chvályhodné, ale není to osvobození od povinnosti přijímat uprchlíky. Kern, odcházející rakouský kancléř, varoval před fiaskem: „Byla by to naprostá kapitulace“, sdělil, kdyby mělo selhat evropské řešení pro rozdělování zátěže při přijímání uprchlíků.
Usnesení jsou usnesení a nejde se z nich vykoupit, dodal Kern.
Debata bude nyní pokračovat na úrovni úředníků, v březnu se udělá na dalším summitu souhrn.
Předseda Evropské rady Donald Tusk se během summitu od kritických hlasů ve své domovině Polsku distancoval. Uvedl, že nikdy nebude stát na straně těch, kteří s pohrdáním a bez respektu hovoří o jiných lidech.
Tusk rozpoutal debatu, když uvedl, že plány na rozdělování jsou neúčinné a rozdělují země, a za to sklidil hodně kritiky. Ovšem ne od Poláků.
Nový polský premiér Mateusz Morawiecki naopak Tuskovy návrhy přivítal a řekl, že nyní začíná Tusk hovořit o migraci tak, „jak hovoří Polsko.“
Především v Itálii a Řecku vzbudil navržený konec kvót rozhořčení. Desetitisíce přistěhovalců čekají na to, že budou přerozděleni v další země EU. Merkelové uvedla, že Tuskovy návrhy nejsou dostatečné, protože se nelze spokojit s vnější ochranou hranic, musí být podle ní solidarita uvnitř EU.
Konzervativní polská vláda představuje především muslimské přistěhovalce a uprchlíky jako nebezpečí pro zemi. A také varuje, že by nově příchozími byla ohrožena křesťanská identita země.
Shoda u Ruska i Trumpa
Navzdory tomuto sporu byly nalezeny i společné body. Shoda na prodloužení ekonomických sankcí proti Rusku o další půlrok, protože mírový proces na Ukrajině nepokračuje. Zůstanou tedy v platnosti nejméně do konce července 2018.
Účastníci summitu se distancovali od rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa uznat Jeruzalém za hlavní město Izraele. EU trvá na pozici, že status Izraele může být vyjasněn jen jednáním mezi Izraelem a Palestinci.
Jednota byla demonstrována také v případě slavnostního zahájení nové vojenské spolupráce, ve zkratce PESCO. Byla slavena na summitu jako velký pokrok. Tusk hovořil o snu, který se stal skutečností.
Články zveřejněné v sekci Přečetli jsme nemusejí vyjadřovat názor redakce.