Přečetli jsme: Češi se bojí ruského vměšování do pátečních prezidentských voleb, napsaly k tématu volby prezidenta Financial Times, kterým situaci Česku vysvětlují Ivan Gabal, Mark Galeotti a Jakub Janda.
Novinář James Shotter na stránkách Financial Times informuje z Prahy o tom, že „Češi se bojí ruských fake news v prezidentských volbách“. Podle článku se politici a úředníci obávají toho, že se Moskva pokusí ovlivnit prezidentské volby.
Podobné obavy jsou v centru zájmu bezpečnostních úředníků počínaje USA a konče Německem. Varují před dezinformačními kampaněmi Ruska. V Česku se obávají, že prezidentské volby budou další cíl, píše Shotter.
Prezident Miloš Zeman patří v Evropské unii k nejhlasitějším proponentům Ruska a nyní chce být znovuzvolen. Čeští politici a úředníci sledovali odhalení ruského vměšování do amerických voleb v roce 2016 a mají tak obavy, že Rusko se pokusí o podobné kroky.
Jak Shotter vysvětluje, Česko bylo dříve součástí Československa a členem sovětského Varšavského paktu a bylo dlouho místem, kde měla vliv Moskva. Konflikt na Ukrajině přinesl posílení ruských operací v Česku, tvrdí zpráva české BIS.
Ivan Gabal pak Financial Times sděluje, že „Máme zkušenosti (s ruských vměšováním), když jsme vyjednávali ohledně protiraketového systému v roce 2007.“
Jiní pozorovatelé jsou ale skeptičtí ohledně míry vlivu Kremlu na prezidentské volby. Mark Galeotti z Ústavu pro mezinárodní vztahy v Praze si myslí, že Rusko má svého jasného favorita, ale dopad dezinformací ve smyslu mobilizace funguje jen někdy. „Navíc, Zeman to dokáže velmi dobře sám.“ Podle Galeottiho jsou tyto kampaně někdy dobře mystifikující, protože tvoří situace, kde lidé nemají ponětí co je a co není pravda. „Ale tohle je situace, ve které má většina lidí možnost si na Zemana udělat názor.“
Prezident Zeman, píše se dále v reportáži, požaduje referenda o českém členství v EU a v NATO. Sám říká, že by v nich hlasoval za to, aby země v obou institucích zůstala.
Útoky na Zemanovi oponenty
Mnoho oponentů Zemana v prezidentské volbě není ale u voličů tak dobře známo jako je Zeman. Platí to i o jeho největším konkurentovi Jiřím Drahošovi. Jakub Janda z think tanku Evropské hodnoty si myslí, že by terčem mohli být Zemanovi konkurenti. „Očekáváme docela dost dezinformací a potenciálně i hackování vyzyvatelů prezidenta Zemana,“ říká Janda. Podle Jandy se dá předpokládat vrchol takové kampaně ve druhém kole.
Ve snaze mít systematičtější přístup k takovým hrozbám, má Česko Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám, které pracuje při ministerstvu vnitra. Centrum dává vládě analýzu vnitřních hrozeb a také bojuje proti fake news. Prezident Zeman toto Centrum kritizoval a mluvil o tom, že Češi nepotřebují „myšlenkovou policii“.
Kritici mluví o tom, že práce Centra má jen malé výsledky, ale pan Janda tvrdí, že nevidí to, jakou práci Centrum odvání za oponou. Centrum bylo také pod politickým tlakem, protože mnozí politici si nechtějí odcizit právě prezidenta Zemana, píše Shotter.
Nicméně pan Janda říká, že Česko potřebuje více propojený přístup v boji proti dezinformačním kampaním. Například připomíná, že české školy neučí předmět mediální gramotnosti, což prý není chyba Centra.
Ivan Gabal potom říká, že dalším krokem by mohl být zákon, který by definoval volby jako strategickou infastrukturu a kriminalizoval pokusy je manipulovat. „Stejně jako chráníme letiště nebo hranice nebo elektrárny, musíme chránit naší volební infrastrukturu“, říká.
V době internetu a masových médii je tu levná možnost pro některé země, jak nevojenskými prostředky projektovat svůj vliv. „Za cenu jedné helikoptéry, můžete dostat celou zemi.“, tvrdí Gabal.
Články zveřejněné v sekci Přečetli jsme nemusejí vyjadřovat názor redakce.