Přečetli jsme: Maďarský premiér na návštěvě v Rakousku mluvil ostře, jeho rakouský protějšek jemněji, ale v tom podstatném se shodli.
Německý list Spiegel píše o návštěvě Orbán ve Vídni. Orbán hledal v nové vládě spojence u tématu migrační politiky. Hovořil tvrdě, Kurz měkčeji, ale jinak jsou ve shodě.
Původně chtěl Orbán předstoupit před tisk jen kvůli fotografování. Jenže se přihlásilo více než sto novinářů. Po pracovním setkání nakonec byla možnost položit oběma premiérům otázky.
V majestátním sálu kancléřství bylo nakonec možno položit otázky – čtyři celkem, referuje novinář německého Spiegelu.
Zájem je obrovský. Sebastian Kurz je v úřadě teprve od prosince, je mu 31 let a vládne spolu s rakouskými Svobodnými. A Maďaři vnímají určitou emancipaci Rakouska od Německa, a to především kvůli tomu, že Kurz kritizoval Merkelovou kvůli její uprchlické politice. A postavil se na stranu Maďarska.
Orbán je svou politikou, nepřátelskou k uprchlíkům známý. Do Vídně dorazil z Budapeště vlakem a natočil video, v němž oznámil, že země by se měly dohodnout na tématu migrace. Orbán chce, aby si země vzájemně pomáhaly. Takže se lidé ptají: jak blízko si je Rakousko a Maďarsko u této otázky?
Jde i o jiná témata: o jadernou elektrárnu, či rakouské přídavky na děti pro občany mimo EU. Ale hlavní je jasné: nelegální migrace a ochrana vnějších hranic.
Obsahově panuje shoda. Jediný rozdíl spočívá v tom, že Kurz to formuluje mileji než Orbán. Kurz říká, že „systém čistého rozdělení uprchlíků v EU nefunguje.“ A také, že je potřeba zastavit nelegální migraci, a vytvořit nový azylový systém, v němž prostě nebudou pašeráci rozhodovat, kdo smí dojít do Evropy. Je potřeba táhnout za jeden provaz.
A pak přichází Orbán, který ukazuje velký obraz: Evropa podle něj stojí před velkou změnou pořádku. Význam střední Evropy, tedy také Rakouska a Maďarska, dosti vzrostlo. Střední Evropa, říká Orbán, je motor Evropy. Tuto roli je třeba chránit. Největší ohrožení je „stěhování národů“, které je potřeba vidět jako migrační otázku.
Orbán se chválí zato, že zavřel balkánskou trasu a děkuje Kurzovi, že Rakousko poslalo k ochraně hranice policisty a vojáky. Máme křesťanskou kulturu, říká dále Orbán. Tu chceme chránit, žádné paralelní společnosti nechceme. Maďarsko se vnímá jako vzor pro celou Evropu. U nás žádní migranti nejsou. Maďarsko nikoho nepřijme, říká potom dále Orbán. A tam v Evropě, tam, kde jsou nelegální migranti, ti musejí pryč! My, Maďaři jsme k dispozici, pomůžeme s tím.
Orbán je pro otevřené hranici uvnitř EU, je pro ochranu Schengenského prostoru. Ale proto musejí být vnější hranice „ve své nejradikálnější formě chráněny“, a to tak, jako to udělalo Maďarsko v roce 2015 stavbou plotu na hranici se Srbskem a Chorvatskem.
Kurz celou tu dobu, kdy Orbán rozpráví, stojí vedle něj, natáčí se doprava k němu a tu a tam pokyvuje. Chce se Rakousko stát členem Visegradu, který přijímání uprchlíků odmítá? Nikoliv, říká Kurz. Rakousko se vidí jako „most“ mezi těmito státy a západní Evropu. První cesty Kurze vedly do Bruselu, Paříže a Berlína. I Orbán jasně řekl, že rozšíření svazku Visegradu se neplánuje. Ale s Rakouskem je záhodno mít úzkou spolupráci.
Orbán se také setkal s vicekancléřem a předsedou strany Svobodných Heinz-Christianem Strachem. A také zde bylo téma nelegální migraci a ochrana vnějších hranic. Se Strachem to měl Orbán asi ještě lehčí, píše německý Spiegel. Protože Strache obdivuje Orbána asi ještě víc než Kurz. Však také kritiku vládního programu na sjezdu strany Svobodných odbyl slovy: „Kdybychom měli absolutní většinu, tak bychom dělali to, co dělá Orbán. Ale tu většinu nemáme.“
Články zveřejněné v sekci Přečetli jsme nemusejí vyjadřovat názor redakce.
Ilustrační obrázek: Autor – European People’s Party – IMG_7324, CC BY 2.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=61922762