Finanční trhy jsou zatím k vývoji v Itálii apatické, ale to nemusí vydržet. Jsou tu totiž vládní možnosti, které by mohly přivést přímo ke kolektivnímu infarktu mezinárodních investorů…
Wolfgang Münchau píše pro Financial Times o tom, jak trhy ignorují italské parlamentní volby.
Finanční trhy eurozóny nechápou. Investoři panikařili, když nebyl důvod, jako před francouzskými volbami minulý rok. A v reakci na německé volby byli naopak příliš apatičtí, píše Münchau. Většina pozorovatelů prostě ztratila zájem ve chvíli, kdy si uvědomili, že kancléřkou bude znovu Merkelová. A nyní trhy ignorují italské volby, které se odehrají už 4. března.
Obecný konsenzus je, že volby vyprodukují patovou situaci a prezident Mattarella prostě znovu jmenuje premiérem Gentiloniho. To se sice může stát, myslí si Münchau, ale nesázel by na to. Pat je jeden ze tří možných výsledků.
Další je vítězství středopravicové aliance, tedy Forza Italia pod vedením Berlusconiho a pak Ligy Severu a tak Bratrů Itálie, což je nacionalistická strana.
Je tu ale ještě třetí možnost, která je mimo Itálii dosti podceňována. A to je spojenectví Hnutí pěti hvězd a Ligy severu. Výzkumy sice ukazují, že tyto dvě strany nedají dohromady přes 50 % hlas. Jenže italské průzkumy mají tendenci podceňovat populistické strany. Možnost takovéto koalice byla zmíněna Luigi Di Maiem, který je lídrem hnutí Pěti hvězd.
Systém je komplikovaný a není snadné procentní zisk hned převést do počtu křesel. Liga Severu má dobrou šanci zvítězit v kategorii přímých mandátů na severu Itálie, zatímco slabost Partito democratico, což je středolevicová strana, na jihu země, znamená, že tam může v přímých mandátech uspět právě Pět hvězd.
Jenže zatím platí, že Liga je v koalici s Berlusconim. Koalice Pět hvězd a Liga se nemusí odehrát ani tehdy, kdyby byla početně možná. Jenže, pokud se pravice rozpadne, nebo si prostě nezajistí většinu po volbách, pak může být vše jinak.
Ukazuje se rostoucí propast mezi Berlusconim a Salvinim, který vede Ligu severu. Jde o pravidla eurozóny i o to, kdo by měl být premiérem, jestliže aliance zvítězí.
Rozdíly uvnitř populistického tábora
I když jsou Liga a Pět hvězd označována za populistické, jsou mezi nimi rozdíly. Liga severu usiluje o nezávislost pro sever Itálie. Pět hvězd je rebelie střední třídy proti politickému establishmentu, píše Münchau. Mají ale i podobnosti. Obě dvě jsou euroskeptické, i když ne stejnou měrou. Obě dvě chtějí zlepšit vztahy s ruským prezidentem. A také jsou pro daňové škrty. Když se podíváte na programy, tak byste si mohli myslet, že patří k sobě, píše Münchau.
Koalice Pěti hvězd a Ligy Severu by ovšem způsobil kolektivní infarkt mezinárodním investorům. Takže je možné očekávat přesun z lhostejnosti k panice – a nic mezitím. Realita by asi nebyla tak extrémní. Obě dvě strany se trochu umírnily, co se eura týká. Pět hvězd už nechce uspořádat referendum ke členství Itálie v eurozóně. Žádná ze stran se ovšem necítí být vázána pravidly eurozóny, především deficitními cíli, k nimž se Itálie v minulých letech zavázala. Ze všech možností, právě tato vláda Pěti hvězd a Ligy by se nejméně cítila být jimi omezena. Renzi si pořád stěžuje na Fiskální kompakt. Berlusconiho závazek, že bude dodržovat fiskální pravidla je v jasném rozporu s jeho daňovou politikou.
Ať se stane 4. března cokoliv, tak napětí mezi novou vládou a EU je jistotou.
Z evropské perspektivy bude rozdíl mezi vládou Pěti hvězd a Ligy severu a tradiční vládou středopravice, či středolevice jen otázkou míry. Žádná z velkých stran nenabízí program reforem. Nehovoří se o produktivitě, ani o nízké participaci na trhu práce. Žádná ze stran nepíše, co udělat s nadále slabým bankovním sektorem, který oslabuje ekonomický růst už deset let.
Je pravda, že také Itálie zaznamenala nějaký ekonomický růst. Ale je mnohem slabší, než jinde v eurozóně. Vysoká úroveň dluhu a nedostatek vážné diskuse o reformách znamenají, že nelze Itálii ignorovat. Toho se obávám, končí Münchau, ne spojenectví Pěti hvězd a Ligy severu.
Články zveřejněné v sekci rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.