Má být financování EU spojeno s dodržovaním pravidel a hodnot Evropské unie? Mezi Evropskou komisí a Polskem se schyluje k bouři.
Financování EU by mělo být podmíněno dodržováním pravidel EU, napsaly britské noviny Financial Times v souvislosti s Polskem. (Článek uvádíme jako příklad jednoho ze západních vidění situace v dnešním Polsku. Pozn. red.).
Mezi Evropskou komisí a Polskem se schyluje k bouři. Zdá se to být testem jádra evropských hodnot v situaci, kdy EU ztrácí jednoho ze svých největších přispěvovatelů. Když Británie odejde, pak je Polsko pátou největší zemí. Jeho vliv na Komisi a Parlament vzroste. Ale jeho populistickou nacionalistická vláda se vzdaluje evropským principům demokracie a vlády práva.
A znovu kvóty
Spolu s dalšími zeměmi střední Evropy rozčililo Německo, protože odmítají relokaci migrantů. Tím se objevilo další napětí před tím, než se bude diskutovat o rozpočtu do roku 2021. Polsko je největším příjemce fondů EU. Odchod Británie znamená, že rozpočet bude napjatý. V Bruselu, Paříži a Berlíně roste soulad v tom, že pokud bude Polsko nadále porušovat hlavní principy EU, nemělo by mít takový prospěch ze štědrosti EU. Polsko v roce 2016 dostalo 10,6 mld. eur, což je 2,6 % hrubého národního důchodu. Berlín chce, aby příští rozpočet EU byl spojen s respektem vůči hlavními politikám a hodnotám EU, a to včetně migrace a vlády práva.
Vládnoucí strana Právo a spravedlnost zaútočila na soudnictví, píší Financial Times. Obavy Německa a ostatních zemí EU jsou tak oprávněné. Nejde jen o porušení principů EU spočívajících v „demokracii, rovnosti, vládě práva a respektu vůči lidských právům“, ale také se objevuje další fundamentální otázka: jestli by země EU, které přispívají velké částky zemi, jejímuž právnímu systému se zcela nedá věřit – protože nemusí poskytovat záruky proti korupci? Je to legitimní otázka, píší FT.
Polsko a německá frustrace
Berlín je také frustrován nerovnou implementací relokačního schématu, které bylo zavedeno po roce 2015 v souvislosti s uprchlickou krizí. Není to tak existenční spor, ale Německo má pravdu, píší FT. Německo na sebe vzalo velkou části zátěže. Nyní chce, aby regionální pomoci by navázána na ochotu vzít velký počet migrantů. To by poškodilo chudší země jako je Polsko a Maďarsko, které to odmítají.
Spojit fondy EU s migračními kvótami – to je cena za vzpurnost. Když začíná jednání o rozpočtu, Varšava by měla si dávat pozor na varování obsažená v německých návrzích. Z historických a geografických důvodů Německo považuje smíření s Polskem za klíčovou věc. Berlín nicméně podobně jako další země ztrácí trpělivost.
Je správné, že se bude trvat na tom, že země, které mají prospěch z členství v EU, by také měly dodržovat pravidla. Nicméně návrhy budou mít praktické a politické těžkosti, nebude snadné dosáhnout výsledků. Právo a spravedlnost jsou v Polsko populární.
Když bude tlak EU moc silný, pak je zde riziko anti-bruselských nálad, což znamená podporu vlády a Právo a spravedlnost se udrží u moci. Je to těžké balancování. Ale jasný postoj je nutný a země EU musí být odhodlány bránit své zásadní hodnoty.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.