Ilona Švihlíková píše o tom, proč je obrana liberální demokracie v současném provedení spíš snahou o to, aby pro někoho všechno zůstalo, jak je.
Nad Tatrou sa blýská, hromy divo bijú. Premiér Fico je pod tlakem, na Slovensku se demonstruje za „slušné Slovensko.“ Nu, je jistě zajímavé, že „slušné“ Slovensko má za svůj idol bývalého lichváře a daňového podvodníka, toho času v úřadě prezidenta. Je ještě zajímavější, že v případu vraždy novináře Kuciaka hledání pachatele, či pachatelů zcela ustoupilo do pozadí a na plno vyhřezlo to, o co od začátku šlo především: o změnu mocenské konstelace.
Na Slovensku se v tomto ohledu neděje nic, co bychom neznali z dřívějška. Jeden model tohoto postupu se nachází přímo za východní hranicí Slovenska, a není to zrovna model hodný následování. Po rozbušce se dá do pohybu politická sféra a za vlivu zahraničí (to není konspirace, naopak by bylo naivní se domnívat, že tam žádný zahraniční vliv není) se pracuje na tom, aby se k moci dostala jiná sestava, která bude, například, přátelštější vůči určitým zahraničním zájmům.
V ČR v tomto ohledu zatím hromy nebijú, ale voda hučí zcela bezesporu.
Od začátku bylo patrné, že o nějakého pana Ondráčka nejde ani v nejmenším. Bojuje se prý za liberální demokracii, která je – údajně – ohrožena. Myslím, že ohroženo je hlavně to, že u moci nejsou a nebudou ti, kteří si na ni v minulém čtvrtstoletí tak zvykli, že mají pocit, že jaksi musí být u toho, jinak to prostě není demokracie.
Aktuální boj je veden proti oligarchovi AB, který dělá vlny tím, že vstoupil do politiky přímo, a ještě drze vyhrál ve volbách. Je jasné, že oligarchové X, Y, Z, kteří celou dobu stojí v pozadí a financují své vybrané politické projekty, nesou takovou situaci velice nelibě. AB jim nejen „narušuje hru“, ale on dokonce přímo ukazuje, jak se hra hraje, což je pro ně smrtící ohrožení. Kdo jiný, než právě miliardář u moci, je perfektní ukázkou toho, jak funguje „liberální demokracie“ v praxi. Jak se pak zaštiťovat pravdou, láskou a srdíčkem Václava Havla, když je čím dál patrnější, že jde prostě o ukotvení jedné elity u mocenských zdrojů, ke kterým samozřejmě patří také média typu Česká televize?
Inu, je potřeba vyvolat ten správný humbuk a morální pobouření. Na podporu studentstva a kulturní fronty je tradičně spoleh. Následně uvidíme boj za to, aby odešel oligarcha AB, a byl nahrazen oligarchy C, D, E, kteří posléze vymění politické loutky, které zklamaly, za lepší modely. A jede se dál, liberální demokracie bude zachráněna.
Uniká mi, proč má část levice takovou tendenci se v tomto angažovat, ledaže má zvláštní nutkání dělat ze sebe toaletní papír. Možná to bude tím, že lidé, kteří kladou takový důraz na „hodnoty“ (zatímco politika je vztah moci, samozřejmě), nechápou, na jakém se hraje hřišti. Pro ně je aktuální vývoj zásadní bitvou za liberální demokracii proti fašismu (který je podle nich všude). Pak není divu, že stojí na demonstracích vedle Kalouska, aby v dalším kroku skončili přesně jako ten toaletní papír. Ve skutečnosti se ovšem u nás, na Slovensku, v Itálii a všude okolo vede jiná bitva: establishment proti anti-establishmentu. Bitva za „liberální demokracii“ a za vyšší hodnoty není ničím jiným, než bitvou za to, aby všechno pěkně zůstalo, tak jak je. A to hlavně prosím včetně personálního zabezpečení a přístupu ke zdrojům.