Milan Daniel píše o kauze otravy bývalého agenta Sergeje Skripala, ve kterém Velká Británie a spojenci v NATO při jednoznačném obvinění Ruska projevili „nevídaný“ cit pro právo.
Fakt útoku binárním jedem na exagenta Skripala a jeho dceru má obrovský mediální potenciál, který je třeba beze zbytku využít, řekli si bezpochyby v EU a NATO, tedy tam, kde vytvářejí politiku vůči Rusku.
Nejprve tedy přišel britský ministr zahraničí Boris Johnson s „nezpochybnitelnou ruskou stopou“, potom přitvrdil s tím, že šlo o chemický útok na Severoatlantickou alianci s možnou aktivací článku 5 její smlouvy – ozbrojený útok proti jedné zemi v Evropě nebo Severní Americe bude považován za útok proti všem.
Vraťme se na zem: kauza je zjevně pokusem o vraždu. Na základě jakého důkazu ale britská vláda obviňuje z činu Rusko a proč toto tvrzení opakuje EU? Látka byla podle tvrzení jeho tvůrců Vladimira Ugleva a Vila Mirzajanova vyvinuta před čtyřiceti lety v tajné laboratoři na území bývalé Uzbecké SR. Mezitím se původní superstrát rozpadl a pracovníci laboratoře rozprchli. O tajných programech jiných států, které mohly poznatky využít, se pochopitelně neví nic. Možných scénářů je pytel, EU a NATO se však – bez důkazů – hodí jen jeden.
„Evropská unie je šokována ofenzivním použitím vojenské nervové látky, v Rusku vyvíjeného typu, poprvé za 70 let na evropském území,“ uvedli ministři zahraničí EU. Blok v prohlášení také upozorňuje, že použití nervové látky je jasným porušením Úmluvy o chemických zbraních z roku 1997, porušením mezinárodního práva a podkopáváním mezinárodního pořádku založeného na určitých pravidlech. Prohlášení se (zatím) o možných sankcích vůči Rusku nezmiňuje.
Obvinění z otravy exagenta v jihoanglickém Salisbury jsou podle mluvčího Kremlu Dmitirje Peskova „ohavná, neopodstatněná a těžko vysvětlitelná“. Za nesmyslná je už dříve označil i ruský prezident Vladimir Putin. Rusko požaduje od Britů důkazy, druhá strana však dělá, jakoby neslyšela. Uplatňuje jiné právo – nejdříve se střílí, potom vyšetřuje.
Už krátce po otravě Skripala a jeho dcery prohlásila britská premiérka Therese May, že agenta otrávilo Rusko nervovou látkou Novičok. Důkazy pro to zatím nepředložila. V Británii mají nyní odebrat vzorek látky zástupci Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW). Minulý týden se ale k Mayové připojil mimo jiné francouzský prezident Emmanuel Macron. I podle něj za útokem stojí Rusko. Zřejmě je ještě lepší chemik než jistý Miroslav Kalousek, nebo neblahé paměti chemický Cyril.
Ruský velvyslanec v Británii Alexander Jakovenko se v rozhovoru pro noviny Mail on Sunday zeptal, proč Británie, která nese důkazní břemeno v této věci, prostřednictvím kanálů stanovených v Úmluvě o zákazu chemických zbraní žádný důkaz neprezentovala. Použil také analogii s památným vystoupením Colina Powela, který v roce 2003 mával na zasedání Rady bezpečnosti OSN zkumavkami s tím, že jsou v Iráku přítomny velké zásoby zbraní hromadného ničení, včetně biologických zbraní obsahujících antrax. Obvinění proti Iráku bylo použito USA k ospravedlnění krvavé vojenské invaze do této země v březnu 2003. Nebyly však nalezeny žádné zbraně hromadného ničení a v následné válce zahynulo 160 tisíc lidí.
Mezitím však generální tajemník NATO usoudil, že dosavadní reakce Ruské federace v souvislosti s použitím nervové látky k útoku na exagenta a jeho dceru v jihoanglickém Salisbury ukazuje naprostý nedostatek úcty k míru a mezinárodní bezpečnosti. Stran úcty k právu je u pana Stoltenberga jasno. Zřejmě má ten potřebný důkaz a jen z vrozené skromnosti ho nepředloží…
Nebo proto, že pro NATO je důležitější přehlušit mediální kanonádou naopak nezpochybnitelné důkazy o zločinech člena NATO v Sýrii. O napadení sousedního suverénního a sekulárního státu pod falešnou záminkou, o stovkách, možná tisících mrtvých a desetitisících vyhnaných lidí z Afrínu. Bude NATO deklarovat ozbrojený útok Turecka proti Sýrii jako internacionální pomoc?
Vražda ze Salisbury je podivná a bylo by dobře ji vyšetřit. Zájem je však spíše na tom ji použít jako zástěnu pro vraždění v podstatně větším rozsahu.
O zločinech tureckých bratří ve zbrani v Sýrii panuje v zemích EU a NATO, rozhořčených na Rusko za absence nezpochybnitelného důkazu, ohlušující ticho. A tatáž touhou po právu přetékající EU právě vyplácí Erdoganovi další tři miliardy euro. Za to, aby ji chránil před uprchlíky, které sám vyhání.