Ne až tak moc překvapivé jednání Kim Čong-una a Si Ťin-pchinga v Pekingu vrátilo Čínu na šachovnici hry o Korejský poloostrov.
Čínský prezident Si Ťin-pching se vrátil do centra jednání o Severní Koreji, píše pro Asia Times Andrew Salmon. Pekingské setkání mladého a diplomaticky nezkušeného Kim Čong-una před jeho summity s Donaldem Trumpem a Mun Če-inem naznačuje i oteplení ledových vztahů mezi Pekingem a Pchjongjangem.
Během setkání, na které čínský lídr Kima pozval, se Kim odvolával na multilaterální diplomatické manévry. „Problém denuklearizace Korejského poloostrova může být vyřešen, pokud Jižní Korea a USA odpoví na naše snahy dobrou vůlí a vytvoří atmosféru míru a stability, zatímco učiní synchronní kroky k uskutečnění míru.“, citují Kima čínská média.
Ne tak překvapivá návštěva
Načasování cesty severokorejského lídra, který doposud v zahraniční nebyl, svět překvapilo. Dlouhodobé pozorovatele nicméně návštěva nepřekvapila.
Zvěsti o nezvyklém dění na severokorejsko-čínské hranici, na železničním přechodu do Číny, vyvolaly spekulace o Kimově cestě do Pekingu.
Během úterý se v čínských pobočkách západních médií objevily informace, že podle anonymních zdrojů je Kim Čong-un v Pekingu. Až po 24 hodinovém mlčením Peking oficiálně oznámil, že k návštěvě došlo a o jednání informoval. Oficiální záběry čínských médií z návštěvy potom zaplavily také světová média.
Jeden ze záznamů ukázal severokorejského lídra, jak si během jednání s prezidentem Číny dělá poznámky. Z čínské strany se zřejmě jednalo o záměr, neboť Kim obvykle vydává „pokyny na místě“ a zápisky do notebooků si horečně dělají jeho podřízení.
Čínské zprávy zdůraznily, že se jednalo o přátelskou, ale rovněž závažnou návštěvu, píše dále Salmon. Podle agentury Xinhua návštěva „plně ztělesňovala velkou důležitost…spojenou se vztahy našich zemí a našich stran.“
Pozorovatele vývoje na Korejském poloostrově návštěva nepřekvapila, i když svět překvapen byl. I minulým dvěma vrcholným schůzkám mezi Severní a Jižní Koreou tradičně předcházela cesta do Pekingu. Je také, jak sdělil jihokorejský odborník Sun Ki-jung, přirozené, že se v této situaci Kim snaží o zlepšení vztahů s Čínou.
Zatím není jasné, zda bude Kim Čong-un z Pekingu pokračovat i do Moskvy, aby zde konzultoval s prezidentem Vladimirem Putinem.
Celá návštěva se uskutečnila na pozvání prezidenta Si, který podle zpráv vypadal během setkání mnohem uvolněněji než Kim. Od Kimova novoročního projevu, ve kterém se vyjádřil pro lepší vztahy s Jižní Koreou, je současná diplomatická horečka kolem Severní Koreje plně v režii Soulu, připravuje se mezikorejský summit na duben a severokorejsko-americký summit v květnu.
Peking, který v letech 2003 až 2009 investoval velký politický kapitál do šestistranných rozhovorů o denuklearizaci poloostrova, se nyní ocitá na druhé koleji.
Zlepšení vztahů?
Pekingské setkání naznačuje možnost zlepšení vztahů Peking-Pchjongjang, které by bylo oboustranně výhodné. Podle komentáře odborníka Sun Ki-junga je možné, že Kim potřeboval před nastávajícím významným jednáním s Trumpem vybudovat si alibi pro případ neúspěchu a Čína má znovu možnost naskočit do mnohostranného dialogu, jde tedy o společný zájem obou zemí.
Čína, která v době války 1950-53 Severní Koreu zachránila, je od pádu komunismu jejím hlavním ekonomickým podporovatelem. Peking má Severní Koreu jako strategický nárazník vůči jihokorejským, americkým a japonským vojskům na jihovýchodní hranici. Má také obavy, že by pád režimu vedl k uprchlické vlně a chaosu. V poslední době byla Čína podrážděná severokorejskými válečnými postoji a rétorikou.
Severokorejsko-čínské vztahy za Kima a Si se dostaly snad na historické minimum. Kim Čong-un po svém nástupu v roce 2011 nechal popravit svého strýce Čang Song-tcheka, který byl styčným důstojníkem pro koordinaci vztahů mezi Pchjongjangem a Pekingem, kde měl řadu kontaktů. Pověsti také naznačují, že Kim nechal zavraždit svého nevlastního bratra Kim Jong-nama na letišti v Kuala Lumpuru, aby tak předešel údajnému puči, který měl s čínskou pomocí dosadit jeho bratra.
Obě strany měly o čem mluvit. Kim potřebuje čínskou stranu k tomu, aby se o ni mohl opřít v případě selhání rozhovorů s prezidentem Trumpem a pokračování mezinárodních sankcí, které podpořila i Čína. Čínský prezident je naopak podrážděný ze současných amerických obchodních opatření.
Pro Kima představují sankce problém. Trumpova administrativa sankce, které platí už od roku 2005, ještě rozšířila, takže nemají dopad jenom na režim a jeho představitele, ale na celou ekonomiku. Zvláště kritické jsou dovozy oceli a ropy z Číny. Téměř určitě bude Kim od čínského prezidenta požadovat, aby uvolnil omezení v těchto oblastech.
Mezinárodní pozorovatelé zaznamenali, že čínské lodě zásobují na volném moři palivem ty severokorejské, není ale jasné, zda tyto kroky mají požehnání z Pekingu.
Články zveřejněné v sekci Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.