Aktuálně: Kancléřka Merkelová odmítla návrhy Francie ohledně reformy eurozóny, vzniku měnového fondu a úřadu společného ministra financí. Z Berlína zaznělo jasné odmítnutí.
Před reformním summitem tak francouzského prezidenta zklamala, drží se stranické linie, píší Financial Times.
Merkelová se postavila za svou stranu, která je kritická vůči Evropskému měnovému fondu. Zklamala tím francouzského prezidenta Macrona, který cestuje do Berlína a chce znovu oživit reformní ideje eurozóny. Evropský stabilizační mechanismus se má změnit do určité regionální verze MMF, ale tato změna by se měla odehrát přes změnu smluv, což, jak říkají kritici, trvá dlouho. Kancléřka se vyslovila proti návrhu Komise, která chtěla použít nouzový článek smlouvy o EU, aby fond dostala pod svou kontrolu, nikoliv pod kontrolu vlád EU.
EMF by podle Merkelové měl být „mezivládní institucí“. Kancléřka ve svém projevu souhlasila s řadou hlasů z frakce CDU/CSU, které se obávají, že Macronovy reformy povedou k tomu, že němečtí daňoví poplatníci budou dávat více peněz slabším zemím. Projev jistě zklamal francouzského prezidenta, který chce před summitem EU – který se bude konat v červnu – najít nový popud pro reformy.
Macron ve svém projevu před Evropským parlamentem varoval před paralýzou a před „odkopáváním témat do vysoké trávy“ s tím, že to je špatná politika. Jenže Berlín dal najevo, že jeho ideje rozpočtu eurozóny a ministra financí nesdílí, přinejmenším ne v tomto období.
Merkelová navrhla pro měnovou unii jedinou velkou změnu – současná „euroskupina“ ministrů financí by měla být rozšířena a zahrnovat všech 19 ekonomických ministrů eurozóny. Tento nový orgán by měl mít na starosti ekonomické sbližování mezi zeměmi, které používají euro a zajištění větší konkurenceschopnosti, což je dlouhodobá priorita Merkelové.
Kancléřka také řekla, že její CDU/CSU reformy nebrzdí, že jde o „evropské strany“, které by přesto měly mít možnost kritizovat návrhy komise.
Merkelová je nyní kancléřkou počtvrté a musí opatrně našlapovat, protože nechce odmítnout Macrona, ale zároveň potřebuje podporu své strany pro reformy v eurozóně. CDU/CSU je pod tlakem Alternativy pro Německo, a také FDP, liberální strany, která je k Macronovým plánům velice skeptická. SPD je k návrhům francouzského prezidenta poněkud přívětivější. A sociální demokraté postoj CDU/CSU k evropským tématům zkritizovali, i když ministr financí za SPD Scholz byl pozoruhodně zticha.