Jak vypadá poslední vývoj v postsovětském prostoru? Má zde Rusko spojence, nebo by se mělo chystat na život v nových podmínkách, bez spojenců a osamění?
(Následující článek představuje další kamínek názorové mozaiky dnešní ruské diskuze o postavení Ruska ve světě. Tentokrát se zaměřením na svět nebližší, tedy na postsovětské okolí a na Společenství nezávislých států. Redakční komentář NZ, která sleduje vývoj v postsovětském prostoru dlouhodobě, vidí „osamělost“ Ruska v konkrétních událostech. Poznámka redakce)
Hlavní zprávy z organizace Společenství nezávislých států za poslední týden: Kazachstán přechází na výuku angličtiny, Alexandr Lukašenko varoval Bělorusy před nebezpečím ruské propagandy, prezident Moldavska Igor Dodon se obává obnovení války v Podněstří za účasti Ruska a Petr Porošenko nařídil odchod Ukrajiny ze SNS. Jedná se o velmi různé zprávy, které ale svědčí o jednom: země SNS s Ruskem už nespojují ani společné zájmy, protože právě zájmy tyto země rozdělují, píše Nězavisimaja gazeta.
Související články:
Rusko je míšenec a čeká ho století geopolitické osamělosti
Rusko není jedináček a nepotřebuje „hodné strýčky“
Kazachstán, který je jedním ze spojenců Ruska a spolupracuje s ním v SNS i v rámci Euroasijské ekonomické unie, obrací kormidlo směrem na Západ. Zavedení angličtiny do výuky kazašských škol je podle prezidenta Nursultana Nazarbajeva odpovědí na potřeby doby.
Lze předpokládat, že se tak Kazachstán snaží odejít ze sféry vlivu Ruska, nebo, jako další možnost, hledá tímto způsobem západní protiváhu k sousední Číně. Nicméně platí, že Kazachstán směřuje západním směrem, odcizuje se Rusku a zpochybňuje tak životaschopnost projektu Eurasijské ekonomické unie.
Bělorusko dalo už jasně najevo, že bude korigovat svoji zahraniční politiku. Podle slov ministra zahraničích věcí Vladimira Makeje se Bělorusko bude snažit zbavit se závislosti na jedné zemi – a tou je Rusko. Makej řekl, že cílem je diverzifikace zahraniční politiky země. Prezident Lukašenko potom mluvil o nutnosti ochrany běloruského informačního prostoru před ruskou propagandou. „Chci sledovat jen svoje kanály“, řekl.
Na Evropskou unii sází také další člen Euroasijské ekonomické unie, Kyrgyzstán. Země podepsala dohodu o partnerství s EU. Biškek zajímají evropské investice do prioritních sektorů hospodářství a Brusel k tomu vytvořil podmínky v rámci projektu EU-Střední Asie.
V tomto kontextu oslabuje i zájem Moldavska o členství v Eurasijské ekonomické unii, přestože už země má status pozorovatele. Navíc vláda i většina v moldavském parlamentu se snaží vztahy s Ruskem ukončit s odkazem na to, že Rusko neodvelelo svoje vojáky z Podněstří. Prezident Dodon patří k politikům, kteří vztahy s Ruskem podporují, ale i on má pochybnosti. Dodon řekl velvyslancům EU v zemi, že se Moldavsko může stát nárazníkem nynějších sporů mezi Ruskem a Západem. Vyjádřil obavy, aby nedošlo k „rozmražení“ konfliktu v Podněstří, kde by stačila jediná provokace a Rusko se do něj vmísí ve snaze ochránit 200 tisíc svých občanů v Podněstří. Dodon se tak obává nové války v regionu. Nejspíš to není náhodou. Ukrajina před tím oznámila, že ruské vojáky v Podněstří vidí jako hrozbu. Ukrajinská Bezpečnostní služba tvrdila, že Moskva chystá projekt „Besarábie“ s cílem destabilizovat Oděskou oblast a Moldavsko.
Podle deníku Nězavisimaja gazeta je nynější situace výbušná a urychlí konečnou degradaci Společenství nezávislých států. Navíc ale ohrozí i projekt Eurasijské ekonomické unie, se kterým Rusko spojovalo svoje integrační naděje. A Rusko tak bude muset žít v nových podmínkách – bez spojenců v nejbližším okolí.
Články zveřejněné v sekci Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.