Trumpovo rozhodnutí odejít z jaderné dohody s Íránem je dnem ztráty spojenecké důvěry. Byly to Spojené státy, které porušily uzavřenou dohodu, a to bez podpory jakéhokoliv evropského partnera.
Odchod z jaderné dohody bude pamatován jako den, kdy USA ztratily důvěru ve své spojence, píše Edward Luce pro Financial Times.
Zapamatujte si datum 8. května, píše Luce. Historici ho jednou budou uvádět jako den, kdy USA ztratily důvěry ve své spojence.
Odchod Trumpa z dohody znamená, že Washington, ne Teherán, porušil mezinárodní dohodu. Poprvé za dekády USA konají bez evropského partnera. Válka v Iráku byla podpořena Británií, Španělskem a dalšími, spolu se snahami přemluvit Francii a Německo. Ale Trump izoloval USA od zbytku západu bez jakékoliv snahy. Kdo jiný by mohl spojit postbrexitovou Británii s EU?
První obětí Trumpova tahu je jakékoliv zdání globálního řádu. USA jsou nyní v opuštěné skupině spolu s Izraelem a Saúdskou Arábií, na straně toxického mezinárodního porušení práva. Na druhé straně je Čína, Rusko, Evropa a Írán. A jistě bychom mohli dodat, myslí si Luce, také Japonsko, Indii, Austrálii a Kanadu. Těžko očekávat, že by se propast dál nerozšiřovala.
Trump byl hluchý vůči jednotným prosbám od nejbližších amerických spojenců. Dva lídři, Macron a Merkelová, dokonce jeli do Washingtonu. A nedostali nic. Třetí spojenec, Johnson, britský ministr zahraničí, uvedl, že svět nemá žádný plán ohledně íránské jaderné dohody. Což byl jen jiný způsob, jak dodat, že alternativou je válka. Trump ovšem předal Evropě dilema, kterému se chtěla vyhnout.
Dává hlavním spojencům NATO na výběr: buď držet dohodu, kterou zprostředkovávali a kterou Írán dodržoval, nebo se podepsat pod válečnou stranou „America first“ na kterou nemají žádný vliv.
To první spustí americké sankce na evropské banky a energetické firmy, které budou dál s Íránem obchodovat. To druhé znamená, že se EU vzdá svého úsudku a riskne konflikt na Blízkém východě, který poškodí EU podstatně víc než USA. Shodnout se s USA by také mělo velké politické náklady. Macronovi klesla popularita po té, co se vlichocoval Trumpovi. Ale také by to znamenalo, že evropské země přijmou Trumpovo alternativní vizi reality.
Americký prezident řekl, že dohoda z roku 2015 brzy dovede Írán na okraj rozvoje jaderných zbraní. Evropané ovšem říkají, že Írán byl tři měsíce od jaderného průlomu, když bylo dohody dosaženo. Dohoda „vrátila čas“ alespoň o rok. Írán souhlasil s inspekcemi a limity ohledně jaderného výzkumu a obohacování uranu. Trump ovšem řekl, že Irán chce znovu začít svůj jaderný program kdykoliv. A totéž platí u Trumpova výroku, že dohoda vyvolala závod jaderných zbraní na Blízkém východě. Žádná takový závod se nekoná. Ale teď by tedy mohl, varuje Luce.
Evropská reakce ukáže, jak bude reagovat Írán. Prezident Ruhání už v úterý uvedl, že nyní je řada na Evropě. Pokud Merkelová, Mayová a Macron najdou způsob, jak dohodu udržet, pak se jí Írán bude držet. Což by znamenalo další rozdělení západu. Washington pak uvalí sankce na evropské subjekty. A Evropa bude nucena provést odvetu.
Už roky jsou američtí spojenci podráždění kvůli tomu, že USA uvalují sekundární sankce. A sankce ohledně Íránu mohou být tou poslední kapkou. Je jasné, že Rusko, Čína a další budou s Íránem normálně obchodovat. A také provedou odvetu, kdyby USA měly uvalit nějaké restrikce. Takovéto „oko za oko“ se neděje izolovaně. Trump chce zároveň „obchodní jednání“ s Čínou a také aby Čína dál tlačila na režim Kima a směřovala ho tak k denuklearizaci. Asie se podobně jako Evropa a Blízký východ dívá na Trumpův vývoj s úzkostí. Není jasné, jak si myslí, že jeho zacházení s Íránem, zvýší naděje na vážnou jadernou dohodu s Kimem.
Jednou se uskutečnila debata, jestli brát Trumpa vážně nebo doslova. Odpověď je: obé.
Nyní má tým, který sdílí jeho instinkt „America First“. John Bolton už dlouho říká, že USA mají zaútočit na íránské jaderné zařízení. Bolton se nikdy nesetkal s jaderným inspektorem, kterému by věřil. Paralely s tím, jak se vytvářela válka v Iráku, jsou velmi znepokojující, varuje Luce.
Jen pár zemí by si něco takového rádo zopakovalo. V úterý zatím Trump válku Íránu nevyhlásil. Ale kolaterální škoda americké globální pozici může být ještě horší.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.