Aktuálně: Sobotní volby v Iráku jsou první od porážky Islámského státu. Otestují íránský vliv v Iráku.
Iráku se konají první volby po porážce Islámského státu a jedná se o kritický krok irácké politiky. Sobotní volby také testují regionální vliv Íránu v době, kdy se Spojené státy snaží o jeho zadržování.
Vliv Íránu v Iráku narůstal od roku 2003, kdy došlo k americké invazi do země. Ta ukončila sunnitskou dominanci a posílila většinové šíity. Dnes jsou celkem tři kandidáti na premiéra šíité s dobrými vztahy s Íránem. Předpokládá se, že odchod prezidenta Trumpa od jaderné dohody s Íránem povede k posílení podpory šíitských kandidátů – šíité budou držet s šíity, píše Bloomberg dále. Podle slov bývalého premiéra země Málikího v zemi roste vliv a postavení protiamerického tábora díky chybám Spojených států.
Kampaň také apelovala na irácký nacionalismus, který je reakcí na roky sektářského násilí a na korupci. Výzkumy veřejného mínění zatím ukazují na to, že budoucí parlament bude velmi rozdělený, což zkomplikuje sestavení vlády.
Například někteří voliči v Bagdádě šli k volbám s tím, že jejich přáním je zlepšení životních podmínek v zemi a posílení bezpečnosti.
Sázky jsou vysoko také pro Írán, který se snaží o ochranu svých zájmů v koridoru od Kaspického moře až k moři Středozemnímu. V Libanonu nyní Írán posílil svoje pozice. Ve volbách zde uspěla strana Hizbolláh a její spojenci. Vojenská přítomnost Íránu v Sýrii naráží na opozici Izraele. USA se už chystají k obnovení ekonomických sankcí proti Íránu.
Současný irácký premiér Hajdar Abádí se ve volbách snaží prezentovat jako kandidát jednoty napříč iráckou společností a jejími náboženskými menšinami. Proti Abádímu ale stojí konkurenti v podobě skupiny Fatah, kterou vede Hadí Amirí, který velí paramilitantí skupině, která má podporu Íránu a sehrála roli v porážce IS. Dalším konkurentem je Málikí, který byl premiérem celkem 8 let, než musel post opustit. Málikí má silnou skupinu svých podporovatelů, ale mohla by ho dohnat minulost. V době jeho premiérství došlo k nejsilnějšímu výbuchu sektářského násilí v zemi.
Esem voleb je potom populistický šíitský klerik Moktada Sadr, jehož vojenské jednotky Mahdí bojovaly proti americké okupaci. Sadr se spojil s iráckými komunisty a jednal také s regionálními hráči – konkrétně se saúdským princem Mohamedem bin Salmánem. Námětem jednání měla být saúdská podpora.
Jsou tu také kurdští a sunitští politici, kteří se ucházejí o podporu voličů. Celkem kandiduje asi 7000 kandidátů o 329 míst v parlamentu.