Aktuálně: Velká Británie a EU se shodnou na svých společných zájmech v oblasti bezpečnosti. Brexit ale komplikuje budoucí formát takové spolupráce obou aktérů.
V oblasti bezpečnosti by Velká Británie a Evropská unie chtěly pokračovat v co nejužší spolupráci, připomíná článek webu POLITICO od Charlieho Coopera. Jenže rozchody prostě takto nefungují. Poslední vývoj v mezinárodních vztazích od referenda o Brexitu ukazuje, že Velká Británie a EU jsou na jedné lodi v oblasti bezpečnosti a zahraniční politiky. Je to nejen díky hrozbě terorismu, ale i v důsledku nedůvěryhodné Trumpovy politiky.
V pondělí řekla reprezentantka EU pro zahraniční politiku Federica Morgheriniová, že ve světě chaosu a nejistoty se EU a Velká Británie více potřebují. A podobný vzkaz měla také Británie na jednání v Berlíně z úst šéfa britské MI5 Andrewa Parkera. Jenže navzdory rétorice jsou jednání o budoucí podobě vztahů mezi blokem a Británií v oblasti bezpečnosti problematická. Spor se vede o tom, jakým způsobem bude nebo nebude Británie participovat v evropském navigačním satelitním systému Galileo.
Přes slova o společných zájmech, britská vláda oznámila britským firmám, které se na Galileu podílejí, že budou potřebovat bezpečnostní prověrku. Podle hlavního evropského vyjednavače Brexitu Barniera i Morgheriniové musí mít Brexit „důsledky“ a diskuze o bezpečnosti je zatím v počáteční fázi.
Společné zájmy velké Británie a EU jsou přitom všem velmi jasné. Šéf tajné služby MI5 Parker mluvil při vzácném vystoupení v Berlíně o 45 teroristických útocích v EU od roku 2016, které ukazují na nutnost spolupráce v oblasti vnitřní bezpečnosti. Vedle toho je tu geopolitický kontext, který je spojuje například ohledně společné solidarity vůči Donaldu Trumpovi.
Británie podporuje jadernou dohodu s Íránem, Pařížskou dohodu o klimatu, odmítla americké rozhodnutí mít ambasádu v Jeruzalémě. Stejně jako partneři v EU.
Británie ale bude muset akceptovat nový status, který vyplyne z Brexitu, tedy postavení „třetí“ strany, partnera se kterým se budou otázky konzultovat, ale který nebude mít vliv na rozhodování. Konkrétní detaily takových vztahů ale nejsou jasné.
Barnier řekl, že ohledně Galilea vznikla jistá „nedorozumění“, jenže tento spor jde přímo k podstatě rozdílných přístupů Londýna a Bruselu k Brexitu. Barnier trval na tom, že nic nebrání tomu, aby se Británie dále podílela na satelitním navigačním systému jako „třetí strana“. To ovšem v Londýně příliš nepřivítali. Ve vládním dokumentu se mluví o důležitosti další bezpečnostní spolupráce Británie v navigačním systému jako o testování vztahů na poli bezpečnosti.
Přičemž postoje Londýna k Brexitu v bezpečnostní oblasti už dávno budí v Bruselu negativní reakce. Velká Británie má v oblasti bezpečnosti silnou pozici, protože doposud zajišťovala 20 % všech evropských výdajů na obranu a práci v oblasti rozvědky prostřednictvím svých služeb MI5 a MI6. Vláda v Londýně tak mohla doufat, že se šéfovi MI5 na návštěvě v Berlíně podaří v této otázce s věcmi pohnout. Parker v projevu v Berlíně řekl, že doufá ve smysluplnou a trvanlivou dohodu mezi Británií a EU v oblasti bezpečnosti.