Hlavními nositeli generační změny jsou mladší anti-establishmentoví politici, kteří se dostávají k vládě. Jedná se hlavně o muže.
Průměrný věk evropských vrcholných politiků je 50 let, informoval článek z politického webu POLITICO. Populistická vlna v Evropě představuje také generační proměnu. V roce 2018 tak je trendem být mladý muž s anti-establishmentovou agendou.
I když mnozí předpokládali, že ekonomická krize se promítne do politiky, trvalo delší dobu, než se takové důsledky prostřednictvím volebních uren projevily. Mezi prvními byl řecký premiér Alexis Tsipras, který se ve 40 letech stal premiérem země. A to by roce 2015.
Další „omlazující“ vlna přišla v roce 2017. Premiérem Irska se stal Leo Varadkar (39 let) a prezidentem Francie pak Emmanuel Macron (40 let), dále v trendu pokračoval Sebastian Kurz (31 let) a nyní Pedro Sánchéz (46 let) ve Španělsku, nemluvě o italském duu Luigi di Maio (31 let) a Matteo Salvini (45 let). K tomu lze nyní přičíst také slovinského komika Marjana Šarece (40 let) a celkové číslo padá pod 50 let. Jsou zde také výjimky – mezi anti-establishmentem najdeme také brzy 72letého Donalda Trumpa (mimo Evropu) a Alexandra Gaulanda za AfD, kterému je 77 let. (Graf u článku řadí do anti-establishmentu i Andreje Babiše, který patří ke starší generaci.)
Prohlédněte si přehlednou grafiku podle zemí zde.
S ženami je situace poněkud jiná. Zde vyniká skotská premiérka Nicola Sturgeonová, která je ovšem 47letá, zatímco Angela Merkelová (63 let) či Theresa Mayová (61 let) patří ke starší generaci. Ostatně sem patří i šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker (63 let) a prezident Evropské rady Donald Tusk (61 let) i předseda Evropského parlamentu Antonio Tajani (64 let).