Hlavním důvodem je tlak EU a USA. Nicméně většina ruského kapitálu se do Ruska nevrátí. Využije možnosti zemí jako je Dubaj, Monako nebo Singapur.
Vklady nerezidentů Lotyšska v místních bankách se od konce května snížily o 29 %. Rychlost, s jakou z Lotyšska odcházejí cizí peníze, může vést až k intervenci Evropské centrální banky, která by poskytla lotyšským bankám pomoc. O situaci v Lotyšsku píše ruský deník Gazeta.
Na konci května 2018 se podíl vkladů cizích klientů v lotyšských bankách snížil o 29,1 %. Přičemž ještě na konci dubna to bylo 30 % a v roce 2015 potom 53 %. Ve srovnání s květnem 2015 se jedná o pokles v oblasti všech vkladů cizinců v hodnotě 58 %, z 15,4 miliard euro na 5,2 miliardy euro. Informoval o tom představitel lotyšské komise pro finanční trhy a kapitál. Místní bankéři mají ohledně tak rychlého útěku vkladů obavy. Depozity nerezidentů v bankách představují vždycky riziko, i když ne vždy musí jít o nepoctivé peníze, řekl k tomu náměstek ředitele banky Norvik Anders Fog Rasmussen.
Zahraniční peníze hrály v lotyšské ekonomice v posledních letech velkou roli. Celkově činily zahraniční vklady například v roce 2016 42,8 % všech vkladů, v roce 2015 to bylo 53,4 % a předtím v roce 2010 41,6 %.
Lotyšsko bylo přitažlivé podmínkami pro vklady peněžních prostředků, například proto, že banky se zbytečně neptaly na činnost společností a nebraly velkou komisi za služby. Samotná vláda Lotyšska podporovala politiku „baltského Švýcarska“. Podle některých názorů tak bankovní služby nerezidentům Lotyšska činily v roce 2011 1,7 % HDP.
V roce 2018 se vše změnilo. Lotyšské banky byly už v minulosti obviňovány z toho, že se účastní schémat na praní špinavých peněz. Nyní tato obvinění ale už nešlo ignorovat. Na konci února vyhlásila třetí největší soukromá banka v Lotyšsku ABLV likvidaci kvůli obviněním ministerstva financí UA z praní špinavých peněz a provádění pochybných operací s lidmi, kteří se měli účastnit politické korupce na Ukrajině a v Rusku.
Následoval run na banku, který stál ústav 600 milionů euro. Podle expertů tvořili zahraniční vkladatelé 80 % klientely.
Podle slov ministra financí Lotyšska se za nejbližších 6 měsíců podíl zahraničních vkladů sníží na 5 %. Posílila také kontrola nad obchodními společnostmi, které vkládají peníze do lotyšských bank. Jde hlavně o společnosti, které nemohou prokázat reálnou podnikatelskou činnost. Podíl takových pochybných společností v obratu kreditních zařízení Lotyšska činil v prvním kvartále tohoto roku 27,8 %. Ale v květnu už se snížil na 9,8 %.
Lotyšská bankovní politika se radikálně změnila v důsledku tlaku USA a EU. Banky nemají na výběr a musejí se nyní nerezidentských vkladů zbavit. V opačné případě by čelily sankcím s důsledky ještě tvrdšími než potenciální bankovní krize, řekl k tomu ředitel společnosti Mani Finn Alexandr Šustov. Jiný odborník Jaroslav Kabakov mluví o tom, že rychlé tempo odlivu vkladů může vést ke krizi likvidity lotyšských bank. Je to také možnost, že do situace bude muset vstoupit ECB, aby pomohla s restrukturalizací dluhů.
Ruští experti se domnívají, že uzavření „baltského Švýcarska“ může přivést část kapitálu domů do Ruska. Ostatně zpřísnění pravidel pro ukládání kapitálu je celosvětovým trendem a dotklo se například také Kypru. Nicméně „tiché přístavy“, kde je možné uložit peníze bez zájmu jiných orgánů, stále existují. Takže, většina ruských peněz se těžko vrátí domů, říká Šustov dále. Takovými „tichými přístavy“ jsou například Dubaj, Monako a Singapur, které jsou méně závislé na evropských regulacích.
Články zveřejněné v sekci Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.