Zemi hrozí kolaps podobný tomu v Řecku s poklesem ekonomiky mezi 10 až 20 %. Krize by značně politicky oslabila prezidenta Erdogana.
Hospodářská situace v Turecku připomíná Řecko v době finančního kolapsu, což znamená, že by turecká ekonomika mohla klesnout 10 až 20 %, napsal deník Asia Times. Centrální banka dokázala zastavit propad kurzu turecké liry, a to díky velkému nárůstu úrokových sazeb. Nedokázala ale zastavit volný pád tureckého kapitálového trhu a kolaps kreditní kvality bank v Turecku.
Turecký index trhu klesl o 35 % od srpna 2017 a jeden z nejcitlivějších věřitelů banka Halk ztratila 63 % své hodnoty v dolarech během stejné doby. A dnes tak obchoduje jen na 40 % své účetní hodnoty.
Turecké banky jsou odříznuty od světových kapitálových trhů a země má problém dát dohromady 50 miliard dolarů, které potřebuje k financování svého deficitu. Ten činí asi 6 % HDP. Dluh tureckého byznysu činí asi 300 miliard dolarů v zahraničních měnách a jeho obsloužení se od roku 2015 zdvojnásobilo. Stalo se tak v důsledku znehodnocení turecké liry.
V současné době se turecká centrální banka snaží udržet iluzi života v tureckém bankovnictví. Jenže je tu problém: zdroje centrální banky se krátí, rezerva valut je k 1. červnu asi 82 miliard dolarů, i když v roce 2014 činila 120 miliard dolarů.
Turecké výrobní ceny vyrostly v meziročním srovnání o 20 %, což ostře ořeže průmyslové a zemědělské výstupy. Kombinace agresivní inflace a kreditního tlaku povede k prudkému poklesu turecké hospodářské aktivity. Je také zřejmé, že citlivým bodem hospodářství je bankovní systém.
Následovat může to, co se stalo v Řecku během finančního kolapsu. Tehdy si největší řecká banka Alpha krátkodobě masivně půjčila, a když přišla krize, nebyla schopná krátkodobé dluhy pokrýt. Dnes obchoduje na 35 % svojí účetní hodnoty.
Díky dluhové krizi potom řecká ekonomika poklesla o 25 %, v tureckém případě je možné, že by pokles mohl být 10 až 20 %. Politické důsledky takového hospodářského propadu se dají jen těžko odhadovat. Prezident Erdogan po pokusu o puč zatkl více než 47 tisíc lidí, způsobil vlnu násilí na jihovýchodě země, kde žije kurdská většina. Ekonomická krize by v zemi, kde je dost politických problémů k řešení, Erdogana oslabila.
Články zveřejněné v sekci Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.