Namísto odzbrojení je světovým trendem modernizace jaderného arzenálu, a to v kontextu rizika, že skončí dohody o omezení jaderných zbraní mezi USA a Ruskem.
Podle zprávy Stockholmského ústavu pro výzkum míru (SIPRI) není svět bez jaderných zbraní blízkou budoucností, informuje Deutsche Welle. 122 zemí OSN sice podepsalo žádost o zredukování počtu jaderných zbraní, ale to neznamená jejich konec.
Podle SIPRI je dnes na světě celkem 14 465 jaderných zbraní, které jsou v držení následujících zemí: USA, Rusko, Čína, Indie, Británie, Francie, Pákistán, Izrael a Severní Korea. I když je těchto devět zemí v celosvětovém měřítku v menšině, nechtějí se dle SIPRI svého jaderného potenciálu vůbec vzdát.
Zatímco se počet jaderných zbraní v posledním roce mírně snížil, jsou dnešní zbraně modernější. Staré zbraně jsou vyřazeny, ale nové s novými schopnostmi a technickými funkcemi jsou zařazeny do výzbroje, říká k tomu Shannon Kile, který vede projekt SIPRI ohledně jaderného zbrojení.
USA letos v únoru přiznaly, že svoje jaderné zbraně modernizují. Týká se to pak i Německa, které sice nemá vlastní jaderné zbraně, ale hostí asi 20 amerických jaderných bomb B61 v regionu Německa Eifel. Tyto jaderné bomby mají být nahrazeny novými, modernějšími modely, které budou přesnější v řízení k cíli. A USA do modernizace investují obrovské peníze – dle plánů k roku 2026 asi 400 miliard dolarů.
Ovšem současného „strategického zbrojního závodu“ se aktivně účastní i země jako Indie a Pákistán. Obě země se podílejí na modernizaci svého jaderného arzenálu.
Jaderné zbraně tak zůstávají klíčovým prvkem obranných strategii těchto zemí.
S ohledem na napětí mezi USA a Ruskem není také jasné, jak moc udržitelné se ukáží mezinárodní dohody o kontrole jaderných zbraní. USA a Rusko jsou země, které drží 92 % jaderného arzenálu, ale jejich strategicko-politické partnerství zkolabovalo, říká dále Kile. To má důsledky pro kontrolu nad zbrojením. Významné dohody jako New START brzy vyprší a odborníci se obávají, že nebudou nahrazeny novými. Takže zde nebude limit na jaderné zbrojení daný dohodami.
Kile je skeptický ohledně možností jaderného odzbrojení Severní Koreji na základě jednání mezi Kim Čong-unem a Donaldem Trumpem. I když přiznává, že summit otevřel dveře získávání vzájemné důvěry.
Data, která SIPRI uveřejnil, ukazují dobře na nárůst napětí ve světě. V roce 2017 se za zbrojení utratilo celosvětově nejvíce od skončení studené války. Každá osoba na světě dala – metaforicky řečeno – na zbraně 230 dolarů ročně. Celkem dělaly náklady na zbrojení celosvětově 1 739 miliard.
Máme tu další trend, kterým je růst globálního trhu se zbraněmi. Ten vyrostl v posledních deseti letech. Největšími exportéry zbraní jsou USA, Rusko, Francie a Německo.
Články zveřejněné v sekci Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.