Čína si spočetla, že vydrží bolest obchodní války déle než americká ekonomika. Cílí na strategické komodity.
Čína hrozí, že zavede cla na americkou surovou ropu, některé rafinované produkty a uhlí – to je asi tak jediná známka jasného uvažování v chaotickém eskalujícím obchodním sporu s americkým prezidentem Trumpem, uvádí Reuters.
Cla na dovozy energií byly předloženy Číňany jako součást jejich odvety na americké oznámení cel na dovozy ve výši 50 mld. dolarů.
Je zajímavé, že seznam zahrnoval zemní plyn, ale ne LNG, tj. zkapalněný plyn. Čína zemní plyn v plynné formě od USA nekupuje, ale kupuje LNG, tedy zkapalnělý zemní plyn. Smysl uvalit cla na dovozy energie je možno vidět hned ze dvou hledisek.
První, ekonomicky vzato je nejlepší uvalit cla na zboží s vysokou elasticitou, tj. na zboží, které se dá dobře nahradit od jiných dodavatelů. A druhý důvod je, že když chcete, aby cla skutečně zabolela, pak je potřeba je cílit tak, aby udělala škodu tam, kde politici podporují obchodní válku.
Když se podíváme na první návrh, pak je jasné, že Čína najde zdroje surové ropy, uhlí i rafinovaných produktů v jiných zemích, i když by měla platit o něco více. Čína se stala velkým odběratelem americké surové ropy, dováží asi 319 000 barelů za den. Čína je tím největším čistým odběratelem americké surové ropy (Kanada dováží víc, ale zase exportuje do USA) a je tedy významným zákazníkem celého odvětví těžby břidlic. USA exportují asi 2 miliony barelů za den, takže čínské nákupy jsou 16 % celku, píše Reuters.
Jenže, zároveň platí, že americké dodávky surové ropy do Číny jsou jen 3,5 % celkových importů Číny. Což znamená, že Čína najde snadněji náhradu za americké importy, než najdou američtí producenti náhradu za Čínu. Není těžké si představit, jak Čína motivuje Saúdy a Rusko, aby těžily více ropy.
Čína by tedy kupovala od Rusů a Saúdů, možná i od Íránu, zvážíme-li americké sankce proti Íránu.
Co se uhlí týká, většina čínských dovozů uhlí z USA je koks, který se používá v ocelářství. Nabídka tohoto typu uhlí je koncentrovaná, zámořskému trhu dominuje Austrálie. Čína by se bez amerického uhlí obešla, i když tady by už došlo k vícero přesunům. Například Japonsko by mohlo kupovat víc z USA a méně z Austrálie.
Zemní plyn, i když je LNG zatím mimo seznam, by Číňané mohli nahradit plynem také z jiných zemí. USA dodaly asi 8,2 % čínských dovozů LNG. Čína koupila ovšem 22 % exportů LNG z USA, což opět znamená, že Čína je pro USA důležitější z hlediska LNG, než obráceně.
Číňané tímto způsobem mohou zasít semínko pochybností pro investory, kteří by zvažovali investici do amerického LNG.
A druhý pilíř čínské hrozby, tedy uvalení cla na americkou energii, udeří do srdce báze Trumpova voličstva.
Horníci jsou velkými podporovateli Trumpa, ale když Čína přestane kupovat americký koks, pak se producenti možná budou muset smířit s nižšími cenami tak, aby mohli hýbat s dodávkami.
I ropa a zemní plyn jsou sektory spíše při Trumpovi a jsou ve státech, v nichž Trump uspěl.
Ztratit tak velkého odběratele jako je Čína může donutit producenty akceptovat nižší ceny nebo snížit výstup. Energie je také oblast, kde má Čína prostor ke zvýšení nákupů z USA, takže to může být klíč ke snahám snížení obchodního přebytku Číny s USA.
Takže brát dovozy energie jako možný cíl v současném obchodním chaosu říká, že Peking to myslí vážně s tím, že s Trumpem půjde „oko za oko“.
Číňané si spočetli, že snesou bolest obchodní konfliktu déle než Trump, alespoň déle, než americká ekonomika, firmy a pracovníci budou chtít tolerovat.
Články zveřejněné v sekci Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.