Jaké otazníky s sebou nese cesta šéfa Evropské komise Junckera do Washigtonu a o co vlastně Trumpovi ve vztahu k EU jde?
Když se naposledy setkali Donald Trump a Jean-Claude Juncker, Trump předsedu Evropské komise označil za „brutálního zabijáka“. Juncker následně řekl, že si myslel, že to bylo myšleno jako kompliment, ale že si není jistý, píše článek agentury Bloomberg.
Tato výměna názorů by se de facto dala vztáhnout na celý vztah Trumpa k EU. EU totiž ztělesňuje to, co je v příkrém rozporu s Trumpovou doktrínou „America First“: je to své podstatě multilaterální experiment se sdílenou suverenitou. Málokdo to zosobňuje tak silně jako Juncker, bývalý premiér Lucemburska, myslí si článek dále.
Junckerova role na schůzce je jasná: má deeskalovat situaci a zabránit zhoršování, řekla eurokomisařka pro obchod Cecilia Malmströmová. Juncker dostal za úkol přesvědčit Trumpa, že jeho hrozba zavedení cel na automobily ohrožuje obchod ve výši 1 bilionů dolarů a 15 milionů pracovních míst na obou stranách Atlantiku.
Jenže už v úterý si Trump zatweetoval, že „cla jsou nejvíc“, každá země, které bude s USA jednat nespravedlivě, buď vyjedná spravedlivou dohodu, nebo dostane úder v podobě cel. A dále Trump tweetoval, že „tak je to jednoduché“, USA jsou kasička, kterou každý vykrádá. Vše bude skvělé!
Trump se také vrátil k ideji o volném obchodu – tedy dát pryč všechna cla, bariéry a dotace, to by pak podle něj byl volný trh a spravedlivý obchod.
Trumpovy stížnosti nekončí u obchodu, koneckonců EU má s USA přebytek ve výši 150 mld. dolarů. Trumpovi vadí také bezpečnostní otázky i konkurenční politiky. A všechny je plete dohromady. V EU rostou obavy, že když Trump označil EU za nepřítele (foe), tak to taky tak myslel.
Jean Pisani-Ferry (bývalý poradce Macrona) uvedl, že jedinou logiku vidí v tom, že se Trumpova administrativa snaží zabránit Evropě, aby byla třetím velkým hráčem vedle USA a Číny. EU je založená na mezinárodním pořádku, který je dán pravidly, ale Trump chce čistě transakční pořádek, v němž USA mohou vykonávat tlak a své výhody síly bez omezení. Pro Trumpa je překážkou existence EU jako takové.
(pozn. redakce: Bloomberg uvádí srovnání ekonomik, zatímco v současných cenách jsou největší ekonomikou USA s podílem 24,6 %, na druhém místě je EU a pak je Čína, v paritě kupní síly je pořadí odlišné: první je Čína s podílem 18,7 %, pak EU a na třetím místě USA. Podíl Japonska je v tomto ohledu čtvrtý s velkým odstupem.)
Jenže to není jediný problém u transatlantických vztahů. Kromě obchodní války, Trumpa rozčilují také akce Komise, a to proti technologickým firmám. Aktuální je případ Google, který dostal za zneužívání dominantní pozice pokuty 4,3 mld. euro.
Pak je tu otázka údajně nedostatečného zbrojení, které Trump kritizoval na schůzce NATO, jeho odpor vůči plynovodu Severní proud 2, americké stažení se z Pařížské klimatické dohody i z íránské jaderné dohody. Přičemž na obojím EU hodně záleží.
Minulý týden přišel Trump s novým obviněním: s měnovou manipulací. Jak Čína, tak prý EU uměle snižují hodnotu své měny a mají nízké úrokové sazby.
USA uvalily cla na evropskou ocel a hliník, což vedlo k odvetné akci EU u zboží jako je Harley-Davidson. Ovšem zvažované 20% clo na automobily by byla skutečně velká eskalace, měla by vliv na 50 mld. dolarů exportu EU.
Ale co může EU nabídnout. Jsou zde návrhy na mnohostrannou dohodu s velkými exportéry aut, ale tento návrh nepodporují v EU všichni. Ministr financí Steven Mnuchin na schůzce v Buenos Aires uvedl, že USA nemají nic proti dohodě o volném obchodu se spojenci, dokud bude zahrnovat i citlivá témata jako jsou dotace. Jenže francouzský ministr financí řekl, že nebude vyjednávat s „pistolí u hlavy“.
Bývalý britský diplomat pro Bloomberg soudí, že Trumpův přístup k diplomacii je mít navrch, tady zaujmout extrémní pozice vzhledem k síle. Jenže v případě EU nejde o Írán či Severní Koreu, vazba s EU je komplexnější. Fraser se domnívá, že Trump si neuvědomuje, jaké škody může napáchat. Je to velmi nebezpečné.
EU nedávno uzavřela dohodu o volném obchodu s Japonskem, která zahrnuje tarifní i netarifní překážky, odbourává je na 90 % zboží, včetně automobilů. Ale za americký trh není náhrada. Jen podíl evropských exportů je šestkrát větší než u Japonska.
Trump, když byl tázán na vazbu „brutální zabiják“, uvedl, že považuje Junckera za tvrdého vyjednavače. Na rozdíl od oceli a hliníku, Trumpův návrh vyšších cel na auta je něco, čemu oponuje i americký průmysl, protože si myslí, že je to nakonec poškodí.
Bloomberg ovšem uvádí názory, že Trump nebude ochoten ke kompromisu a spíše se bude snažit využít rozdílů v EU. Například Itálie už hrozí tím, že nepodepíše dohodu s Kanadou, CETA.
Junckerův úkol je omezit škody, ale zaznívají hlasy, že EU bude muset vrátit úder. Což je možné posílením mezinárodního řádu, který byl vytvářen posledních 70 let a který Trump nyní zpochybňuje. Trump vše jen komplikuje, protože ničí systém spojenectví, institucí a pravidel.
Články zveřejněné v sekci Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.