Washington je velmi blízko k uvalení (aktuálně už uvalil) sankcí na Turecko, členskou zemi NATO. Důvodem je spor ohledně procesu s americkým pastorem. USA ho chtějí vydat zpátky domů.
USA připravují seznam cílů tureckých sankcí – týkat se budou jak jednotlivců, tak organizací. USA uvažují o uvalení sankcí kvůli tomu, že prezident Erdogan vězní americké občany a také zaměstnance diplomatické mise. Napsala o tom agentura ve čtvrtek Bloomberg.
Aktuálně: Během noci na pátek USA zavedly sankce na dva ministry Erdoganovy vlády. Turecko odpovědělo, že sankce jsou neakceptovatelné. Podle informací ministerstva zahraničí USA se šéfdiplomaté obou zemí dohodli na tom, že budou pokračovat v hledání řešení problému.
Probíhají jednání, aby byl propuštěn evangelický pastor Andrew Brunson, ale USA, jak uvádí Bloomberg, jsou velmi blízko uvalení sankcí proti spojenci NATO. Sankce jsou modelovány podle vzoru sankcí proti ruské vládě a oligarchům.
USA rozšířily lhůty na propuštění Brunsona s výhrůžkou sankcí. Sankce se připravují pod speciálním předpisem Global Magnitsky z roku 2016, který povoluje americké vládě cílit sankcemi na jednotlivce, firmy, nebo jiné organizace, které jsou zapojeny do korupce nebo porušují lidská práva, a to kdekoliv na světě. Tyto sankce povolují uzmout aktiva v USA, dále zákaz cestování a obchodování s americkými organizacemi a firmami.
Následně poklesla turecká lira a vzrostly rekordně výnosy z tureckých dluhopisů.
To, o jakých sankcích se uvažuje, dobře ilustruje, jak se od sebe vzdálilo Turecko a USA. Turečtí zástupci si prý myslí, že Američané jen blafují, píše Bloomberg. Turecká ekonomika je přitom závislá na dovozu kapitálu.
USA označují Brunsona a také vědce Serkana Golgeho a další tři turecké zaměstnance americké mise v Turecku jako „rukojmí“. USA tvrdí, že jsou drženi jen proto, že Turecko požaduje ústupky v napjatých vztazích mezi oběma zeměmi.
Země se dramaticky liší v otázce Sýrie a Iránu, Turecko podezřívá USA, že byly zapojeny do puče v roce 2016, turečtí představitelé si budují vztahy s Vladimirem Putinem. USA by sankcemi mohly významně poškodit tureckou ekonomiku, zvažují prý také velkou pokutu státní bance, protože se vyhýbá americkým sankcím tentokráte na Írán. A také chce uvalit sankce na Turecko, pokud přijme obranný raketový systém z Ruska.
Pastor je v Turecku vězněn už dva roky, kvůli tomu, že se podílel na puči. Dohoda měla být: propuštění Brunsona a menší pokuta pro státní tureckou banku. USA také nabídly, že vrátí Mehmeda Hakana Atillu, bývalého šéfa banky, které je pro změnu vězněn v USA. Trump navíc slíbil, že donutí Benjamina Netanjahua k tomu, aby propustil tureckou občanku Ebru Ozkan, která byla vězněna v Izraeli. Což se i stalo a Ozkan se vrátila v polovině července do Turecka.
Američané tedy čekali, že prezident Erdogan splní slovo. Ale místo toho Turecko změnilo podmínky dohody, ministr zahraničí začal vyžadovat, aby bylo šetření státní banky zcela opuštěno. A dohoda se rozpadla.
Američané vyjednávají přes osobu blízkou Erdoganovi. USA váhaly, zda podniknout akci proti spojenci tím, že by ohrozily jeho bankovní systém.
Je to ironií, uzavírá Bloomberg, že vědomí, že USA mohou Turecku způsobit velké škody, znamená, že nejsou ochotny jednat, což paradoxně posiluje tureckou vyjednávací pozici. Turecko má psychologickou výhodu. Jako kdyby měli více moci, i když v reálu je to obráceně.