Soutěž mezi USA a Čínou je nevyhnutelná. Musí se ale jednat jen o „hru s nulovým součtem“?
Lawrence Lau píše pro South China Morning Post o tom, že soutěž mezi dvěma největšími ekonomikami světa nemusí být hrou s nulovým součtem. Izolacionismus USA může být zastaven přerozdělujícím daňovým systémem.
Obchodní válka mezi Čínou a USA není vlastně o obchodě. Jde o dva dlouhodobé trendy, které se najednou objevily ve vztahu mezi oběma zeměmi. První je potenciální konkurence Číny a USA o ekonomickou a technologickou dominanci ve světě. A druhý je nárůst populistických, izolacionistických a protekcionistických nálad ve světě, a to hlavně v USA.
Konkurence mezi oběma zeměmi probíhá už dlouho, i když implicitně, píše Lau. Nezačala s prezidentem Trumpem a ani s ním neodejde. Čínský HDP byl v roce 2000 jen 20 % amerického, ale dneska jsou to asi dvě třetiny a v roce 2030, když bude trend pokračovat, už bude stejný jako ten americký.
Srovnání, a tím také konkurence, je tedy nevyhnutelné. Nicméně konkurence, píše Lau, nemusí být destruktivní. Stačí se podívat na superpočítače. „IBM summit“ tento rok porazil Sunway TaihuLight, čínský počítač, který používá jen čínské čipy. Je to trochu jako Sputnik, který vedl USA k tomu, aby urychlily rozvoj technologií. Obchodní válka, které může narušit dodávky pokročilých polovodičů z USA, jen posílí čínské odhodlání stát se v nich soběstačnými.
Co se HDP na hlavu týká, pak jsou USA daleko vpředu. Amerika má dne 60 000 dolarů na hlavu a Čína jen 9 137 dolarů. Jaderné hlavice také nesnesou srovnání, tam USA vedou o řády. Ale tohle není soutěž, kterou by si Čína měla přát vyhrát. Na druhou stranu například závody v nalezení léku na rakovinu – to by byl dobrý projekt pro celý svět.
Technologická soutěž je nyní spojována s „Made in China 2025“ – což na straně USA vyvolalo uražené reakce u ochrany duševního vlastnictví i transferu technologií. Ale ochrana duševního vlastnictví se v Číně zlepšuje, píše Lau. Jak sami Číňané inovují, tak také sami chtějí posílení svých práv ve své zemi.
Nucený technologický transfer už také není téma, protože zahraniční investoři již v řadě odvětví mohou mít 100 % vlastnictví, upozorňuje Lau.
Třeba Tesla má čistě svou dceřinou firmu v Šanghaji, ale General Motors svého čínského partnera z joint venture koupit nechce, i když by nyní mohl.
Lau také píše, že kyberkrádeže by měly být trestány na obou stranách a vlády by měly spolupracovat. Státem placené krádeže jsou podle něj vzácná věc.
Americká vláda nechce používat produkty Huawei kvůli bezpečnostním důvodům, tak i čínská vláda se může rozhodnout, že používat americké hi-tech produkty má svá rizika.
Nárůst nálad populismu a protekcionismu má velký dopad na mezinárodní obchod a investice. Trump sám tyto nálady nevynalezl, ale dobře je využil a jako hlavního padoucha označil Čínu.
Ale hlavní příčinou je nerovná distribuce přínosů z globalizace. Mnoho zemí z ní profitovalo, ale tyto zisky nebyly dobře rozděleny v daných zemích. Volný trh nebude kompenzovat ty, kteří ztratili. Rozhněvaní lidé byli ponecháni na pospas osudu po celá desetiletí. Takže v takové situace je normální mít protekcionistické nápady, včetně pojetí politiky na ose „my versus oni“. Tito lidé se domnívají, že protekcionismus jim pomůže. Bude chvíli trvat, myslí si Lau, než zjistí, že protekcionismus je situace, kdy všichni ztrácí. Je potřeba provádět redistribuci v každé zemi, zdanit vítěze, aby se pomohlo těm, kteří ztratili.
Trump si také myslí, že každá dohoda je hrou s nulovým součtem: jedna země bere, druhá ztrácí. USA mohou lépe využít svou sílu a moc bilaterálním vyjednáváním. Trump by rád distribuci zisků změnil tím, že se od multilaterálního vyjednávání přesune k bilaterálnímu. Prý podle něj USA nemají zisky ze vztahu s Čínou. To Čína dostala 600 milionů lidí z chudoby, nejdříve tím, že rozvíjela pracovní místa v exportu. Ale američtí spotřebitelé měli prospěch z nízkých cen. Americký spotřební index by byl mnohem vyšší, kdyby nebylo levného čínského exportu. Je ale obtížné komplexně stanovit, kdo získal víc.
Čína a zbytek světa budou chtít zachránit současný multilaterální systém. Vždyť z něj mají prospěch.
Články zveřejněné v sekci Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.