Země je ekonomický trpaslík a vojenská velmoc. Předvádění vojenské síly je snaha o zakrytí slabosti.
Rusko by se mělo zaměřit na hospodářství, namísto vojenských cvičení takového rozsahu jako byl Vostok 2018, napsal pro Asia Times vietnamský odborník na mezinárodní vztahy Xuan Loc Doan. Jak autor píše, bezprecedentní cvičení bylo podle ruské argumentace odpovědí na tlak vůči Rusku v podobě sankcí. Zapomnělo se k tomu ale dodat, že sankce byly zapříčiněny ruskou dobrodružnou politikou po roce 2014. Vypovídající ale je, že Rusko na ekonomické sankce nemá ekonomickou odpověď, a proto procvičuje svoje vojenské svaly.
Global Times, čínské vládní noviny, napsaly o vojenském cvičení Vostok 2018, že k ruské tradici patří předvádění vojenské síly a zastrašování zvláště v době, kdy je Rusko relativně slabé. Takové hodnocení od souseda je překvapivé, ale také vypovídající. Podle čínského velvyslance v Rusku jsou vzájemné vztahy obou zemí nejlepší v dějinách.
Ale také je pravda, že Rusko je relativně slabé, píše autor. Ekonomicky je to jen země střední váhy, i když je prostorově obrovské a má relativně velkou populaci a velké nerostné zdroje, není mezi 10 největšími ekonomikami světa. Rusko se rovná ekonomicky mnohem menší Jižní Koreji. Nebo ve srovnání HDP je Rusko stejně velké, jako jsou americké státy Texas a Kalifornie. Rusko je také – jako všechny nerozvinuté ekonomiky, velmi závislé na nerostném bohatství, má stárnoucí populaci a zmenšující se pracovní sílu.
Ekonomicky je Rusko trpaslík, míní autor, i když je vojensky velmoc, protože ji hlavně zdědilo od SSSR. Vojenská síla za Vladimíra Putina zakrývá ekonomickou slabost a staví se tak do role globální mocnosti. Ve své inaugurační řeči letos řekl Putin, že chce zvýšit moc, prosperitu a slávu Ruska. Jenže podle autorova mínění dělá Putin přesný opak, zmenšuje tyto atributy Ruska.
Vojenské cvičení na Dálném východě a na Sibiři bylo nejenom drahé, ale také nebylo nutné, píše dále autor. Zvláště pak v době, kdy Rusko čelí poptávce na vyšší sociální výdaje a penzijní reforma budí nespokojenost. Slib, že „přinese prosperitu do každé domácnosti v Rusku“ nemůže Putin splnit, míní dále článek s odkazem na argument editorialu agentury Bloomberg. Ten zmiňoval to, že podstata ruských problémů má politickou povahu a že nejistota vede k nedostatku investic do ruské ekonomiky.
Jak autor sám dále připomíná, Rusko má od anexe Krymu problémy a poslední americké sankce ho přivedly k tomu, že snížilo svůj výhled růstu ekonomiky z 1,8-1,9 % na 1,3-1,4 % v roce 2019.
Slib Putina, který pronesl v projevu k vojákům cvičení Vostok 2018, že posílí ruský vojenský potenciál, může ale Putin splnit jen se silnou ekonomikou. Rusko už snížilo svoje vojenské výdaje, ale 1,4 % HDP na armádu je stále velmi významná částky, i když je mnohem menší než ta americká. Ukazuje je to na to, že Rusko stále zaostává.
Vědomí slabosti vůči americkým sankcím vedlo Rusko k obratu k Číně, která byla doposud vnímána spíše jako hrozba. Prezident Si byl přítomen na Východním ekonomickém fóru a čínské jednotky na vojenském cvičení. Nicméně toto sbližování Ruska a Číny není strategické, ale oportunistické, píše autor dále. Vojenská aliance mezi oběma není pravděpodobná.
Rusko pro svůj rozvoj, podobně jako Čína, potřebuje USA i EU, nicméně cvičení Vostok 2018 jen přispělo k napětí. Podle autorova mínění toto poslední předvádění vojenských svalů Ruska povede jenom k tomu, že se k němu západní země budou chovat tvrději a s menší důvěrou.
Jak dále článek připomíná, byla to ekonomika, a ne nějaká vojenská invaze, co poslalo na smetiště dějin SSSR. Rusku něco takového nejspíš nehrozí, ale vojenské posilování nepřinese slibovanou prosperitu. Ruské HDP je na hlavu 10 608 dolarů, německé dělá 44 500 a japonské 38 400 dolarů na hlavu.
Možná by se měli Rusové začít ptát, proč se nemají stejně dobře jako už roky Evropané nebo Američané s ohledem na svoje výhody a bohaté nerostné suroviny, zakončuje autor.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.