New York Times, tištěné vydání, 25.02.2017. Severokorejský režim reagoval s nečekaným hněvem na poslední kroky Číny, která zastavila import severokorejského uhlí, a tím i významný příliv deviz pro Severní Koreu.
Jednalo se přitom reakci na nové severokorejské vojenské testy balistických střel a také na vraždu nevlastního bratra severokorejského diktátora Kim Jong-una, který byl pod ochranou Číny.
Státní severokorejská média spustila kampaň proti Číně, ve kterého jednoho z mála svých spojenců obvinila z toho, že „tancuje podle toho, jak USA pískají“ a „hraje si na velmoc“. Tak ostrá reakce nechala podle New York Timesu čínské pozorovatele beze slov. Reakce Pchjongjangu se očekávala, ale ne natolik silná.
Vztahy mezi oběma zeměmi se tak ocitly na nejhorší úrovni od vzniku Severní Koreji jako země. Poslední vývoj ukazuje na rostoucí napětí mezi čínským prezidentem Si Ťin-pchingem a Kimem, který doposud Čínu nenavštívil a není nic známo o tom, že by byl pozván.
Čína zatím reagovala na pchjongjangskou tirádu obvinění s klidem. Státní noviny Global Times, vydávané v angličtině, v pátek psaly, že zastavení dodávek severokorejského uhlí bylo férovou reakcí, která jde ruku v ruce se sankcemi OSN vůči Severní Koreji. Dopady zákazu dalšího dovozu uhlí do Číny na severokorejské obyvatelstvo nejsou jasné. Peking ale argumentoval, že sankci uvalil proto, že byla vyplněna povolená kvóta dovozu pod sankcemi OSN, což by mohlo znamenat, že za toto kvótované uhlí už zaplatil.
Ke zhoršení situaci mezi oběma sousedy došlo zřejmě v souvislosti s jednáním nové americké vlády Donalda Trumpa. Severní Korea byla součástí rozhovorů ministrů zahraničí Tillersona a Wanga. Čína ovšem jakýkoliv americký nátlak na sebe odmítla.