Spor ohledně smlouvy o likvidaci raket středního doletu ukazuje, že současná situace je horší než v dobách studené války.
Podle článku ARD Tagesschau debata neukazuje jen na obrovskou nedůvěru mezi Ruskem a Západem. Také jednání s dalšími jadernými velmocemi by se mohla zkomplikovat.
Moskva hovoří o vydírání, USA chtějí donutit Rusko usednout k jednacímu stolu. Oznámení prezidenta Donalda Trumpa, že vypoví jadernou odzbrojovací dohodu, vyvolalo pozdvižení nejen v Kremlu.
Wolfgang Ischinger, předseda Mnichovské bezpečnostní konference, přiznává, že má kvůli oznámení Washingtonu veliké obavy. Smlouva totiž v 80. letech zakázala celou kategorii jaderných zbraní krátkého a středního doletu (s dosahem 500 až 5500 kilometrů) a byla výhodná především pro Evropu.
Pokud USA z dohody vystoupí, pak je možné očekávat, že Rusko získá motivaci znovu rozmístit jaderné rakety středního doletu. To rozhodně bezpečnost v Evropě neposílí, naopak silně ohrozí. I tak dnes panuje menší důvěra než za studené války – tehdy se totiž alespoň vyjednávalo.
Washington a NATO tvrdí, že Rusko nové rakety středního doletu vyvíjí. Rusko zase tvrdí, že USA porušují dohodu tím, že instalují jaderný obranný systém v Rumunsku, protože systém lze využít i k odpálení jaderných raket středního doletu.
Bývalý ministr zahraniční Německa Sigmar Gabriel varoval před spirálou zbrojení. Požaduje nová jednání o snížení jaderného arzenálu. Pokud se to nepodaří, říká Gabriel, pak se střední Evropa a Německo znova stane dějištěm jaderného šílenství.
Pokud USA smlouvu vypoví, budou následky veliké a nebudou se týkat jen Ruska. Snížila by se i dosažitelnost dohod s jinými, velmi problematickými, jadernými zeměmi – Severní Koreou, Pákistánem, Indií a Íránem. I představa nové smlouvy START, která upravuje omezení jaderných raket dlouhého doletu mezi Ruskem a USA, vypadá velice bledě. Fatální by bylo, pokud by v případě jaderných zbraní nebyla vůbec žádná kontrolní smlouva.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.