Ruská diplomacie zabodovala zprostředkováním moskevských jednání mezi Talibánem a vládou v Kábulu.
Moskva zprostředkovává jednání mezi hnutím Talibán a afghánskou vládou, sice zatím bez konkrétního úspěchu, ale i tak se jedná o diplomatický úspěch Ruska, napsal Giovanni Pigni pro Asia Times.
Ruský diplomat Zamir Kabulov označil první listopadové jednání v Moskvě za „skromný první krok k obnovení plnohodnotných jednání mezi Kábulem a Talibánem“. I když obě strany nepřiznávají, že by se jednalo o oficiální společné jednání, je moskevská schůzka nepochybně posunem, protože je to poprvé, kdy si talibánská delegace sedla k rozhovorům s představiteli současné vlády v Kábulu.
Jednání nepřinesla dohodu, ale ukázala, že Moskva se ve válkou sužovaném Afghánistánu snaží ujmout role důležitého hráče.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov plnil při jednání mezi oběma delegacemi roli mediátora. Podle ruského šéfdiplomata se afghánské problémy dají vyřešit pouze politicky, dosažením národního koncensu. Moskevského jednání se účastnilo dalších 11 zemí, mezi nimi diplomaté z Číny, Indie, Íránu a Pákistánu, jako pozorovatel byl přítomen i diplomat USA.
Na konci jednání bylo oznámeno, že obě strany souhlasily s tím, že jejich jednání v rámci tohoto mechanismu bude pokračovat.
Rusko má v Afghánistánu historické zájmy, protože sousedí s bývalými sovětskými republikami střední Asie. Zde se hrála i tzv. „Velká hra“ mezi Británií a carským Ruskem o kontrolu vstupu do Indie. Moskevská jednání vyvolala i vzpomínky na bolestnou zkušenost sovětské okupace Afghánistánu mezi roky 1978-1989, která skončila ponižujícím ústupem Rudé armády ze země a stala se předehrou rozpadu SSSR a nástupu globálního džihádistického hnutí. Byl to Talibán, kdo v Afghánistánu (po dlouhodobé podpoře Spojených států, pozn. red.) v roce 1996 převzal moc a zaplnil mocenské vakuum, které tu zanechali Sověti. Po pěti letech ho svrhla americká vojenská invaze. Dnes znovuvzkříšený Talibán kontroluje většinu venkovských oblastí země.
V Moskvě se jednání účastnilo politické křídlo Talibánu se sídlem v Dauhá. Přítomnost reprezentantů hnutí plnila stránky novin, protože Talibán je v Rusku oficiálně zakázán a je zařazen mezi teroristické organizace.
Jednání tak bylo prvním krokem v dialogu mezi vládou a Talibánem, ale nemělo oficiální formát a na jeho konci se ani jedna strana nechtěla k ničemu zavázat. Afghánská vláda vyslala do Moskvy delegaci složenou z členů afghánské Nejvyšší mírové rady (polooficiální orgán pro hledání dialogu s povstalci), nikoliv vlády. Je to známkou, že si Kábul není jistý ruskou iniciativou v době, kdy se o totéž pokouší i americká strana. Ruský odborník Arkadij Dubnov k tomu řekl, že se mohlo jednat o rozhodnutí pod tlakem USA, které již 17 let vládu v boji proti Talibánu podporují. Spojené státy si podle Dubnova nepřejí, aby se Rusko stalo v afghánském mírovém procesu vážným hráčem.
Samotné jednání v Moskvě mělo nečekaně radostný průběh, představitelé Talibánu a Kábulu se objímali, podle jednoho z účastníků sice ne poprvé, ale poprvé se společně posadili k jednacímu stolu.
Představitelé Talibánu dali v Moskvě znovu jasně najevo, že oficiální jednání s Kábulem mohou začít jen tehdy, když USA vojensky Afghánistán opustí. „Tato vláda nereprezentuje lid Afghánistánu, protože ji k moci převedli Američané“, řekl Mohammed Abbas Stanekzaí, představitel Talibánu. Ovšem požadavek, aby USA odešly z Afghánistánu se nyní jeví jako nerealistický – prezident Doland Trump zdvojnásobil počet vojáků v zemi na 14 tisíc.
Jak píše Pigni, diplomatické jednání představuje úspěch Ruska, které znovu prokazuje svou prominentní roli na tomto strategicky významném poli světové šachovnice. Podle experta Dubnova jde o velmi užitečné PR ruské diplomacie podobně jako vojenská intervence v Sýrii. Ve srovnání se Sýrii je ale snáze ospravedlnitelné, protože Afghánistán je součástí ruského jižního sousedství. Dubnov zpochybnil, že by se Rusko v Afghánistánu mohlo angažovat vojensky, „afghánský syndrom“ je v ruské společnosti stále hluboce zakořeněn. Moskva poslala prostřednictvím hovorů Kábul-Talibán vzkaz Washingtonu, který vždy odmítal jednat s ozbrojenými rebely oficiálně, že přítomnost NATO a USA situaci v Afghánistánu nezlepšila, ale zhoršila. Zdůraznění chyb USA tak umožnilo Rusku stylizovat se do role mírotvorce v tomto tradičně problematickém regionu.
Dubnov zdůraznil, že ruské motivy jsou vnitrostátní a souvisejí se snahou o stabilizaci Afghánistánu. Rusko totiž v Talibánu vidí potenciálního spojence proti Islámskému státu, který je velmi aktivní v severním Afghanistánu a ohrožuje postsovětské republiky střední Asie.
Nicméně vyhlídky na mír v Afghánistánu jsou i po moskevském jednání velmi vzdálené. Jedno kolo rozhovorů nemůže přinést řešení konfliktu zemi, která je ve válce posledních 40 let, cesta k míru bude velmi dlouhý a bolestivý proces, cituje článek názor ruského experta Dubnova.
Články zveřejněné v sekci Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.