Nákupy centrálních bank nasvědčují internacionalizaci čínské národní měny jüanu.
Noviny Financial Times uvádějí statistiku, která ukazuje, že za jediný rok Čína získala 100 mld. dolarů za prodej svých dluhopisů.
Příliv za jeden jediný rok je možno srovnat s držbou (stock) vládních cenných papírů v jiných zemích. Například v Brazílii celková držba obnáší asi 115 mld. dolarů, ostatní rozvíjející se trhy mají držbu pod 100 mld. dolarů v pořadí Mexiko, Jižní Korea, Indonésie a Jižní Afrika.
Celkově vzato ale zahraniční subjekty drží jen malou část čínského dluhu. Podle FT se v objemu kolem 40 % objevuje v případě například Peru, Malajsie, Jižní Afriky a České republiky. Celkový podíl zahraničních subjektů na čínském vládním dluhu je pod 10 %.
Předvojem zájmu jsou centrální banky a suverénní fondy, manažeři soukromých fondů se zatím do nákupu čínských dluhopisů nehrnou. Velký vliv měla centrální banka Ruské federace, podle odhadů J. P. Morgan je právě ona zodpovědná za polovinu přílivu investic do čínských vládních dluhopisů, protože se snaží omezit vliv dolaru v ekonomice.
Co se zahraniční držby čínských dluhopisů týká, centrální banky a suverénní fondy z ní drží asi tři čtvrtiny.
Nákupy centrálních bank napovídají, že jüan se pomalu ale jistě internacionalizuje, což povede ke zvýšení jeho váhy ve světových rezervních aktivech. Je možné, že i manažeři soukromých fondů začnou čínské dluhopisy poptávat více. Bloomberg plánuje zařadit čínské dluhopisy do svého známého indexu Global Aggregate Index od dubna příštího roku. Pokud se přidají i další, třeba JP Morgan, pak by se příliv investic do čínských dluhopisů dále navýšil.