V rozhovoru s Janem Valeškou, jedním ze zakladatelů spolku obŽIVA, jsme se zajímali o novou a velmi zajímavou, alternativní iniciativu, která chce zásadně změnit náš postoj k potravinám, jejich výrobě, obchodu s nimi a spolu s tím i k přírodě.
!Argument: Na stránkách spolku obŽIVA je možné se dozvědět, že jeho cílem je obnovovat vztah k planetě Zemi prostřednictvím jídla. Jak konkrétně?
Jan Valeška: Zvědoměním původu jídla, přímým propojením jedlíků s těmi, kdo s odpovědností a péčí vlastníma rukama pomáhají jejich jídlu vzcházet ze Země. Propojením do jediného celku, který nám poskytne možnost spolupracovat na péči o Zemi tak, abychom všichni – ti kdo pěstují, i ti kdo jedí – mohli spoluprožívat vztah k Zemi „vděčni za dary, které nám dává“.
!A.: Co se vlastně opravdu skrývá pod pojmem bio? Značku „bio“ najdeme ve skoro každém supermarketu v rámci nadnárodních řetězců. Lišíte se nějak?
J.V.: Značka BIO, ať se nachází kdekoliv (rozuměj na jakékoliv potravině), je značka chráněná zákonem a vždy musí znamenat totéž, tedy že zemědělec i zpracovatel dodrželi ve své praxi zákon o ekologickém zemědělství. Ten stanovuje, jak nejlépe pečovat o agro-ekosystém tak, aby nejen nedocházelo k jeho ničení, ale naopak vedlo k jeho obohacování. A toto musejí do určité míry (stanovené zákonem) splňovat všechny potraviny označené slovem BIO, tedy i ty v supermarketech.
Co už však značka BIO neřeší jsou návazné aspekty potravinového systému – jeho nedemokratičnost (tedy zcela asymetrické rozdělení moci), neekologičnost (nadměrná přeprava potravin či nadužívání obalů jsou jen špičkou ledovce) či sociální stránku (péče o zaměstnance, místní ekonomiku atd.), a právě v tom se obŽiva liší, neboť klade důraz i na tyto aspekty, BIO chápe nikoliv pouze jako značku, ale jako obsah. Jako způsob života, který žijí naši živitelé ve své každodennosti, jako širší koncept oslavy života, který nemůže být spojen s lhostejností a destrukcí. Proto se zaměřujeme především na lokální produkci a spotřebu, na omezování dopravy i na farmáře a zpracovatele, kteří svým zaměstnancům zajišťují důstojné pracovní podmínky a podporují život a vztahy v místě. Základem však pro nás zůstává i BIO jako koncept, který stanovuje minimální podmínky správné zemědělské praxe, protože to je z hlediska působení člověka na planetu zásadní.
!A: Proč by se lidé měli zajímat o to, jak vzniká a odkud pochází jídlo, které spotřebují? Někdo si bude myslet, že se jedná o takovou tu „městskou“ hippies alternativu pro pár nadšenců a shodí to ze stolu. Co na to řeknete?
J.V.: obŽivu založili sami ekologičtí zemědělci, kteří k městským hipsterům (dovolil bych si použít spíše tuto paralelu) mají více než daleko, nicméně, co si někdo bude myslet, a zda to shodí ze stolu, je nám celkem lhostejné. Sdružujeme lidi, kteří si nechtějí jen tak něco myslet, ale hledají, ptají se, zpochybňují, s otevřeným srdcem i hlavou, tedy bez nálepkování a shazování … Jinak na otázku, proč by se lidé měli zajímat o původ svého jídla, bych nejraději odpověděl jinou otázkou – proč by se lidé měli zajímat sami o sebe a o to, kde a jak žijí? Jídlo je nejenom bazální potřeba, ale také to základní, co tvoří naši fyzickou i duchovní existenci. Způsob jeho produkce tvoří nás samotné i svět v němž žijeme, a to doslova, zemědělská krajina tvoří 70 % našeho světa, a to, jaké je jídlo, které jíme, přesně odráží to, jaká je krajina, v níž žijeme. Nejenom krajina, ale i vše s ní související, tedy voda, vzduch, půda, zvířata. Zkrátka potravinový systém je všeprostupující, není možné se zaměřit na jeden jeho aspekt a domnívat se, že mu rozumíme. Máme k němu přistupovat s pokorou a úctou, kterou si zaslouží systémy, které nás přesahují, a které nejsme schopni zcela obsáhnout v jejich celistvosti, právě toto chceme vnášet do společenského diskursu prostřednictvím jídla.
!A.: Připravujete první spolkový biobchod v Praze. Jak „model“, který nabízíte, vlastně konkrétně funguje?
J.V.: Za prvé, nenabízíme model, nabízíme podíl na snu, na snu o potravinovém systému, který neničí, ale tvoří, ve kterém proti sobě nestojí spotřebitelé a producenti v boji o nejnižší cenu, ale hledají společně cestu k spravedlivému potravinovému systému, tedy např. k ceně přijatelné pro všechny či k dostupnosti kvalitních biopotravin pro každého.
Za druhé, zatím nic nefunguje, je to sen :-). Nicméně přicházíme s určitým nápadem, jak by fungovat mohl – založili jsme spolek, jehož členy budou jak ekozemědělci a výrobci bio potravin (říkáme jim živitelé), tak jedlíci (čili obživovaní). Jeho účelem bude zajistit obživu svým členům, tedy přijatelnou (pro obě strany) odměnu zemědělcům a jedlíkům dobré jídlo. A protože je to spolek, je do něj třeba něco vložit společně, v tomto případě jednak investiční vklad na zbudování místa, kde bude probíhat „směna“ (můžeme mu říkat obchod), jednak provozní vklad na jeho průběžný chod. Díky tomu bude samotná „směna“ jídla očištěna od těchto nákladů, a směnná hodnota potravin bude v té výši, kterou za ni bude požadovat zemědělec/zpracovatel (člen spolku, živitel). Jeho zájmem tudíž nebude oholit ostatní, protože by tím holil sám sebe. Současně samotný provoz místa nebude závislý na objemu prodeje a nebude tolik ohrožován výkyvy na globálních komoditních trzích či místními ekonomickými krizemi. Náklady může snižovat dobrovolnická práce a nefinanční vklady členů, zároveň dbáme na solidaritu (ve stanovách je zakotven solidární fond), takže výše příspěvků se může měnit s ohledem na finanční situaci jednotlivých členů tak, aby obŽIVA byla široce přístupná.
A nakonec ještě jeden z velmi důležitých aspektů – spolek nemusí a nebude vytvářet finanční zisk, nadneseně řečeno: největším ziskem pro členy (krom toho dobrého jídla) je radost, že svou energii vkládají do činnosti, kterou považují za opravdu, ale opravdu prospěšnou!
Další informace:
Více o spolku obŽIVA a jeho plánech se můžete dozvědět na jeho webových stránkách. Spolek otevře první spolkovou prodejnu již v lednu příštího roku za rohem stanice metra Florenc, v tzv. Bar/áku, adresa je Za Poříčskou bránou 7, Praha 8.