Reuters. Nejhorší brazilská recese se neočekávaně zhoršila v posledním čtvrtletí roku 2016. Aktuální údaje ukazují na marné naděje na oživení a stupňují tlak na prezidenta Michela Temera a centrální banku, aby podpořily růst.
Brazilské HDP za minulý rok kleslo o 3,6 %, v roce 2015 byl pokles 3,8 %. Tento pokles je pro největší zemi Latinské Ameriky nejdelší a nejhlubší.
Ekonomický pád se v posledním čtvrtletí zhoršil, prudší pokles, než se očekávalo, dosáhl níže 0,9 %.
Investice v roce 2016 spadly o 10,2 %, prudký pokles, který je obvykle vysvětlován chronicky vysokými úrokovými sazbami.
Centrální banka (jak také Argument informoval) snižuje svou hlavní úrokovou sazbu z nejvyšší úrovně dekády, z 14,25 %, a očekává se, že se tento rok přehoupne do jednociferných čísel.
Slabá data zvýraznila tlak na centrální banku, aby urychlila tempo snižování úrokových sazeb.
„V ekonomice je hodně volných kapacit a tak je tu dost důvodů pro to, aby centrální banka konala svižně,“ říká Cristiano Oliveira, hlavní ekonom Banco Fibra.
Většina ekonomů se domnívá, že v tomto roce se už Brazílie vynoří z recese, ale velice pomalu, zřejmě s růstem 0,5 %, který je nedostačující pro snížení nezaměstnanosti.
Recese připravila o práci téměř 13 milionů lidí, což vedlo k rekordnímu počtu bankrotů a zároveň tím Brazílie ztratila investiční rating, které ji dříve stály hodně sil.
Ekonomické problémy také přispěly k impeachmentu Dilmy Rousseffové a také jsou jedním z důvodů velmi nízké popularity jejího nástupce, Temera.
Pokud bude ekonomika nadále padat, pak se to odrazí i na daňových příjmech, což by ohrozilo rozpočet země. Ministr financí uvedl, že v takovém případě by vláda mohla dále zvýšit daně, nebo snížit výdaje, aby dosáhla cíle primárního deficitu.
I když recese je nejhlubší v brazilské historii, alespoň nebyla tentokráte doprovázena finančním chaosem, který se jindy v turbulentní historii země objevil.
Předchozí krize byly často doprovázeny suverénní dluhovou krizí, únikem kapitálu a hyperinflací.