Německá vláda se odchýlila od dosavadní praxe – tou bylo uznávat státy, nikoliv vlády, zní z Bundestagu.
Německá zpravodajská platforma televize ARD Tagesschau informuje, že uznání Juana Guiadóa za prezidenta Venezuely je sporné. Německo se k tomuto rozhodnutí připojilo poté, co se Guiadó v lednu prohlásil prozatímním prezidentem. Ovšem právní rozbor německého parlamentu vyhodnotil uznání jako sporné.
Uznání prozatímního „samozvaného“ prezidenta, je podle posudku Bundestagu pro Německo dosti netypické. Vláda se tím odchýlila od dosavadní praxe uznávat jen státy, ne vlády.
Vypracování posudku zadala levicová frakce Bundestagu.
Německo se tím navíc vyjádřilo ke sporné otázce venezuelského ústavního práva. Podle principu „nevměšování se do vnitřních záležitostí jiných zemí“ je to tedy i z hlediska mezinárodního práva sporné. A je sporné, že je uznán jako prozatímní prezident opoziční politik, který navíc nedisponuje státní mocí, uvádějí experti Bundestagu.
Guaidó se 23. ledna prohlásil za prozatímního prezidenta. Zdůvodnil to tím, že volba Nicolase Madura v květnu minulého roku neproběhla dle demokratických zásad. Různé státy, včetně USA a Německa, tedy Guaidóa uznaly za přechodného šéfa státu. Maduro se ovšem může opřít o Rusko, Čínu, Turecko či Kubu, na jeho straně zatím stojí i mocné vojenské síly v zemi, píše Tagesschau.
Poslankyně za Levici kritizovala, že vláda se tím dostala z hlediska mezinárodního práva na tenký led. Jedná se o zásadní prolomení tabu. Německá vláda se tak stala komplicem USA a prohrála možnost zapojit se do politického řešení situace.
Americký prezident Donald Trump opět venezuelské armádě vyhrožoval vážnými důsledky, pokud bude nadále stát za Madurem. Trump řekl, že „nenajdou žádný bezpečný přístav, žádný snadný konec, žádné východisko, ztratí vše“. Vyzval armádu, aby se připojila ke Guaidóovi.
Maduro zase kritizoval Trumpa, že hovořil skoro jako „nacista“ a namlouvá si, že má kontrolu nad venezuelskou armádou.