V poslední době zaznívají v Kazachstánu názory, že by Nur-Sultan (dříve Astana) měl přestat pronajímat kosmodrom Rusku.
Kolem kosmodromu Bajkonur, který si Rusko pronajímá od Kazachstánu, vzniká podivná situace, uvádí článek Iriny Džorbenadze pro noviny Rosbalt.
V poslední době se v Kazachstánu hovoří o tom, že by mohl skončit pronájem kosmodromu Rusku. Objektem smlouvy o pronájmu není jenom kosmodrom, je to i městečko, které patří pod jurisdikci nezávislého Kazachstánu. Kazašský senátor Murat Baktijaruly například řekl, že Kazaši žijící ve městě jsou vystaveni problémům. Jako řešení vidí ukončení pronájmu v dnešní podobě s tím, že by Rusko mohlo dál využívat pouze kosmodrom. Podle slov ministra pro digitalizaci Kazachstánu se tato otázka, tj. konec pronájmu města Bajkonur, už zvažuje.
Zároveň s tím kazašský Senát navrhnul určité úpravy ve smlouvě mezi Ruskem a Kazachstánem o statusu města Bajkonur. V současnosti žije ve městě celkem 76 tisíc lidí, 60 % občanů Kazachstánu a 37 % občanů Ruska. Starostu města jmenují prezidenti obou zemí a působí v něm i ruské státní úřady a bezpečnostní složky. Rusko platí za provozování kosmodromu ročně asi 10 miliard rublů.
Podle kazašského senátora je městská infrastruktura v dezolátním stavu, protože Rusko neinvestuje do oprav. Ukázalo se ale, že tyto problémy ruská strana více méně řeší, podobně jako hledá řešení pro dvojí zdanění místního byznysu, ke kterému v Bajkonuru dochází.
Šéf ruské vesmírné agentury Roskosmos Dmitrij Rogozin úvahy o ukončení nájmu odmítl. Pronájem byl nedávno smluvně prodloužen až do roku 2050. Kromě toho, jak zdůraznil Anatolij Krasnikov, který Roskosmos reprezentuje v Kazachstánu, ukončení nájmu lze projednat jenom na úrovni hlav států. Krasnikov také řekl, že Rusko ze svého federálního rozpočtu platí náklady města, ve kterém žije většina kazašských občanů.
Podle odborníka na kosmický výzkum Nurlana Aselkana je Bajkonur v dnešních podmínkách pro Rusko i pro Kazachstán spíše zátěží. Nejde jenom o to, že kosmodrom zastaral, jde také o jeho mezinárodní a historický nezaměnitelný význam. Ponechat kosmodrom svému osudu představuje pro obě země, míní Aselkan, poškození image.
Ruská kosmonautika se v posledních letech ocitá v krizi, hodnotí situaci Aselkan, ale Rusko Bajkonur nemůže opustit, dokud bude pokračovat pilotovací program pro lodě Sajuz.
Aselkan je ale toho názoru, že by se město Bajkonur mělo otevřít novým investicím, protože se v něm prakticky nic nového nestaví. Navíc vzniká otázka údržby celého komplexu kosmodromu, na kterou podle experta Rusko nemá v plném rozsahu zdroje. Takže Rusko má zájem zbavit se zbytečných nákladů, Kazachstán by zase uvítal vznik mechanismu uspokojujícího obě strany. Pokud se opravdu Rusko bude chtít zbavit nákladů na některé části kosmodromu, je otázkou, zda je připraveno podstoupit je Kazachstánu.
Pokud by však k tomu skutečně došlo a Rusko by dokonce přestalo kosmodrom využívat, přišel by Kazachstán ročně o 115 milionů dolarů, které Rusko platí za pronájem.
Od roku 1994 jde o celkem 2,7 miliard dolarů, obnos poměrně velký, který mohl být využit k rozvoji vlastní kosmonautiky Kazachstánu. Nedošlo k tomu, konstatuje Aselkan.
Bajkonur je nicméně příliš závažný projekt, než aby Rusko prostě sbalilo kufry a odešlo. A Kazachstánu by takový scénář také moc nevyhovoval. Takže kosmodrom zůstane součástí „obchodování“ mezi Ruskem a Kazachstánem i nadále. Jediné, o čem se dnes dá s určitostí mluvit, je počátek rozpadu rusko-kazašské kosmické spolupráce, oblast prochází „suverenizací“. Ta ale nepřinese výhody ani jedné straně.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.