Bez změny fiskálních pravidel se Evropská unie s populismem nevyrovná, protože ten čerpá z utažených rozpočtů a stagnujících příjmů.
Komentátor Wolfgang Münchau píše, že utažené rozpočty a stagnující příjmy se projevily jako politický vztek.
Výsledek hlasování o odchodu Velké Británie z EU měl svou příčinu i v tom, že politici nepochopili úzkosti lidí se středními a nižšími příjmy, píše Münchau. Nejedná se přitom o výlučně britskou situaci.
Volby do Evropského parlamentu nepřinesou zásadní zvrat, centristické strany si udrží většinu, myslí si Münchau. Ale masivně svůj vliv zvýší nacionalisté. Jak se s nimi vypořádat? Je to snadné napsat, těžší udělat a problém vyřešit. Voliči, kteří stojí za Le Penovou, za Salvinim, kteří stáli za Brexitem, cítí v sobě vztek. Největší množství vzteku v poválečné době. A vztek je masivní mobilizující síla.
Velká Británie a Itálie mají společné stagnující příjmy. Nejde jen o statistiku, je to patrné, dá se to cítit v částech deindustrializované Itálie a také v severní Anglii.
Škrtací programy (austerity) jsou důvodem, proč mají nízkopříjmové skupiny tak velké problémy. Je potřeba to změnit, protože ukotvení této politiky má procyklický charakter.
Mario Monti seškrtal italský rozpočet tak, že se dostal pod hranici 3 % HDP. Ale za jakou cenu? Centristické strany vlevo i vpravo se propadly. Španělsko a Portugalsko jsou nyní ovládány umírněnou levicí a té nejhorší politice austerity se vyhnuly, tvrdí Münchau (pozn. redakce: to může být pravda snad o Portugalsku, ale zcela jistě ne o Španělsku, kde byli lidé vyháněni ze svých domovů).
Německý „střed“ se drží, země má nízkou nezaměstnanost a velmi nízké veřejné investice. I v samotném Německu se diskutuje o „dluhové brzdě“. Münchau se diví, že ostatní země před deseti lety neprotestovaly proti přijetí tohoto pravidla, které v sobě mělo ukotveno vytvoření přebytků, a tedy i nerovnováh, v EU.
I když se obecně objevuje pohled, že pravidla je potřeba změnit, těžko se to udělá. Německá politická scéna je vysoce fragmentovaná a stěží se najdou dvě třetiny hlasů ke změně tohoto pravidla.
Pokud strany středu chtějí zabránit politickému extremismu, musejí se primárně věnovat fiskální politice. Musejí vnímat ekonomický a sociální status voličů, zejména těch, kteří se cítí být ohroženi imigrací a automatizací. Italský mediánový volič je pod tlakem, ten německý zatím ne, ale zase je ohrožen jakýmkoliv narušením světové ekonomiky a technologickými změnami.
I Münchau se vyjadřuje ke Kühnertovým kolektivizačním návrhům ohledně BMW. A říká, že je to znak doby, protože takhle se v sociální demokracii nemluvilo od 50. let.
Jak nejlépe prohrát bitvu s politickým extremismem? ptá se ironicky Münchau. Z výsledku voleb, které nedopadnou tak, jak si přejete, obviňte Rusko a Facebook, a při dalším setkání v Bruselu vehementně protestujte proti všem reformám, které by fungování eurozóny zlepšily.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.