Odborníci spočítali, že sankce se promítly mezi roky 2014–2018 na ruské HDP v rozsahu 0,2 p. b. Cena ropy 0,65 p. b.
Podle propočtu analytiků Mezinárodního měnového fondu (MMF) protiruské sankce zpomalily ruskou ekonomiku mezi roky 2014 až 2018 v průměru o 0,2 procentních bodů. Ovšem pokles cen ropy představoval pro ruskou ekonomiku mnohem větší problém: jednalo se o 0,65 procentních bodů v průměru.
Nejmenší vliv na růst HDP měla tvrdá rozpočtová politika (mínus 0,1 p. b.) a opatrná peněžně-kreditní politika (mínus 0,2 p. b.). Celkové spolupůsobení všech faktorů – sankcí, cen ropy, rozpočtové a peněžní politiky – se na ruském HDP projevily propadem růstu o skoro 1,2 % HDP, tvrdí pak MMF ve své zprávě.
Zpráva dále konstatuje, že průměrný růst ruského HDP byl v letech 2014–2018 0,5 %. Kdyby tu nebyly shora zmínění faktory, jednalo by se o asi 1,7 %. Tím pádem zpráva konstatuje, že za posledních pět let vyrostla ruská ekonomika jenom o 2,5 %, ale mohla vyrůst na 5,9 %, kdyby se nepotýkala s vnějšími šoky. V případě neexistence sankcí proti Rusku by ekonomika vyrostla na 3,5 % za posledních pět let.
Metodika MMF je standardní, počítá s faktickou trajektorií růstu a srovnává ji s tou, která je vymodelována bez vnějších šoků. Významné je, že tyto vnější šoky působí na ekonomiku ve vzájemné závislosti a provázanosti. Například přitvrzení v rozpočtové politice, které vedlo ke škrtům, bylo svázáno s poklesem cen ropy a se západními sankcemi.
Ekonomové se snaží ocenit dopady sankcí na ruskou ekonomiku od jejich zavedení. Ovšem oddělit dopady sankcí samotných (a dopad nízkých cen ropy či devalvace rublu) je dost složité. Vedle toho není možné podceňovat opačný dopad sankcí – například to, že se ruské hospodářství stalo odolnější vůči vnějším šokům, jak míní experti. Konsensus je ale jenom ohledně toho, že nízké ceny na ropu měly větší dopad než sankce.