Nedělní průvodce jazzem Jana Schneidera dnes nabídne výběr tří skladeb. Jedna z nich nás tentokrát zavede do českých luhů a hájů.
Dnes začnu jemně, melodií z ukolébavky, kterou do Ameriky přinesli židovští emigranti z Ruska. Brother, can you spare a dime zpívá skvostná Abbey Lincoln, doprovázená skvělou kapelou (tenorsaxofon Stan Getz, piano Hank Jones, kontrabas Charlie Haden, bicí Mark Johnson).
Minulé dny nás přivedly ve vzpomínkách docela hluboko do minulosti naší populární hudby. A najdou se tam poklady! Například orchestr Karla Vlacha s Vladimírem Žižkou za bubny přemítá, zda „Bít či nebít“? Toto je pádný důkaz, jak dobrý jazzový bigband to byl, neboť Buddy Rich říkával, že bigband je tak dobrý, jak dobrý je jeho bubeník! Frázování bigbandu je opravdu ostré a přesné, radost poslouchat! A „starý“ Žižka (neboť i jeho syn Jan je výborný bubeník) měl opravdu šťávu, neboli drive!
Nedávno jsem na youtube objevil Hamburg Blues Band, a doslova jsem zatrnul! Arthur Brown, jurodivý velekněz anglického rocku, jehož mystický hlas je vzpomínkou nejen mého mládí, zazpíval Don’t let me be misunderstood způsobem, kterým dosvědčil, že dobří muzikanti nestárnou, jenom vyzrávají. Jeho hlas zní i po více jak 40 letech fenomenálně! Skvostné kytarové sólo Clema Clempsona (bývalého člena skupiny Colosseum) patří na pomezí blues a jazzu (ostatně, kdo dnes umí vymyslet a zahrát sólo, které není jen technickou exhibicí, ale má též hlavu a patu?). Kapela má vynikající rytmický „spodek“ a výtečnou dynamiku – ukazuje tu v celé nádheře to kouzlo konce šedesátých let, té doslova „osové doby“ v dějinách moderní hudby. Co to s pamětníkem těch časů udělá, když se do takové skvělé melodie ozvou hammondky, těžko popsat. A ještě něco – Gert Lange, zde hráč na kravský zvonec, jinak kytarista Hamburg Blues Bandu, hraje s úžasnou lehkostí naprosto precizně přesně, tedy lépe řečeno, elegantně „malinko vepředu“. Výkon, který by mu mnoho percussionistů mohlo závidět. Skvělá píseň a úžasná nálada v kapele – málokdy dám přednost jiné interpretaci této písně, kterou proslavil Eric Burdon s Animals, ale v tomto případě Eric promine.