Zvolení v prvním kole voleb zpochybňují spekulace o podvodech. Moralesovo Hnutí za socialismus také ztratilo většinu v parlamentu.
Bolivijský prezident Evo Morales bude po oznámení konečných výsledků prezidentských voleb čelit těžkostem, míní článek stanice Al Jazeera. Podle oficiálních výsledků porazil svého soka Carlose Mesu o 10,56 procentních bodů s podporou 47,8 % voličů. Výsledek umožnil Moralesovo zvolení již v prvním kole prezidentských voleb, ale zároveň vzbudil protesty kvůli podezření z volebních podvodů.
Zveřejňování předběžného sčítání hlasů bylo záhy po skončení voleb 20. října náhle přerušeno, znovu začalo až druhý den, kdy Morales již měl výrazný náskok. Přerušení a následné oznámení Moralesova vítězství vyvolalo protesty v ulicích a podezření z manipulací.
Ovšem náznaky, že by při volbách mohlo dojít k podvodům, kolovaly v Bolívii celé měsíce před samotnými volbami, řekla Kath Lebedurová z Andean Information Network. Nedostatek transparentnosti při sčítání pak tyto obavy jenom posílil.
Situace ukázala, že nedůvěra panuje jednak mezi oběma politickými rivaly i vládou, jednak resonuje s pocity velké části obyvatel země, kteří se cítí v sevření Moralesovy moci. Mezi obyvateli demonstrujícími proti výsledkům voleb zaznělo, že země směruje k diktátorství, uvádí článek. Demonstrace vypukly v devíti městech a došlo ke střetům s policejními jednotkami.
Organizace amerických států (se sídlem ve Washingtonu, založena 1890, pozn. red.) identifikovala, kromě zmíněného problému se sčítáním, celkem čtyři problémy, které zpochybňují férovost voleb. Bolívijská strana ale podvody odmítá s tím, že volební proces dostal požehnání této organizace.
USA, Brazílie, Argentina a Kolumbie žádají druhé kolo voleb a varují, že výsledek jinak neuznají.
Analytik Ferdando Molina říká, že Moralesovu schopnost vládnout předurčí způsob řešení pokračujících protestů. I když protesty skončí, polovina země stojí proti Moralesovi, myslí si analytik.
Morales by měl do čtvrtého prezidentského termínu nastoupit v lednu 2020 a u moci zůstat až do roku 2025. Celkem by tak zemi vládl 19 let. V roce 2016 prezident odmítl uznat výsledky referenda, které hlasovalo proti prodloužení jeho mandátu o dalších pět let (tedy proti čtvrtému období). Rozhodnutí zažaloval u nejvyššího soudu země s argumentem, že výsledek referenda porušuje jeho lidská práva. Soud rozhodl v jeho prospěch.
Moralesovo Hnutí za socialismus ztratilo absolutní většinu v parlamentu a v Senátu má převahu jednoho křesla. Očekává se, že Hnutí za socialismus bude mít problémy prosadit nové zákony.
Analytici také poukazují na chyby politické opozice, která nemá střednědobou strategii ani dobrou organizaci, je nejednotná. Opozice se nyní chce zaměřit na kampaň za druhé kolo voleb. Moralesův rival Carlos Mesa vyzval k pokračování protestů a z nepokojů obvinil Moralese.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.