Nová šéfka ECB se zároveň připravuje na velký krok, kterým bude strategická revize politik ECB.
Financial Times monitorují vývoj v Evropské centrální bance poté, co z pozice guvernéra odešel Mario Draghi.
Prozatím beze změny – což znamená, že ECB pokračuje s rekordní zápornou úrokovou sazbou -0,5 % a také s obnoveným programem nákupu cenných papírů v objemu 20 mld. eur měsíčně.
Úrokové sazby jsou už roky záporné a objem programu kvantitativního uvolňování dosáhl celkově 2,6 bilionů eur. Přesto je růst dosti slabý a inflace se tvrdošíjně usídlila pod inflačním cílem ECB. Navíc se objevují pochyby, do jaké míry už centrálním bankám došla munice.
Lagardeová na tiskové konferenci poprvé popisovala situaci a čelila otázkám novinářů. Představila také prognózu pro příští rok. HDP eurozóny by mělo příští rok být 1,2 %, inflace by se měla dostat na 1,6 % v roce 2022, prozatím je na úrovni 1 %.
Nová guvernérka uvedla, že situace v eurozóně se nedá srovnat s Japonskem a s jeho typem stagnace. Vyzvala ovšem i vlády, aby učinily opatření „přátelská k růstu“, protože nemůže vše spočívat jen na ECB. Ani americký FED se neodhodlal ke změně, což zřejmě indikuje, že centrální banky si berou čas na zhodnocení vývoje globální ekonomiky.
Lagardeová se zároveň připravuje na velký krok – strategickou revizi politik ECB. FT uvádí, že tato revize nebude vylučovat ani peníze vyhazované z helikoptéry. Také se bude posuzovat možnost implementovat politiky bojující proti klimatické změně, nebo proti nerovnosti.
Lagardeová nemá zkušenosti s centrálním bankovnictvím, není ani ekonomka. Očekává se, že využije svých komunikačních zkušeností, aby vytvořila konsenzus v Radě guvernérů. Rada byla v posledních měsících Draghiho politikou velice rozdělena.
Odmítla se také označit za „jestřába“, či „holubici“ a ráda by se viděla jako sova – moudré zvíře.