Financial Times. Kancléřka po relativně smířlivých tónech z léta minulého roku přitvrdila svůj postoj k Brexitu, ať se to již týká finálního účtu za odchod, či posloupnosti jednání, informovaly Financial Times. Ministr financí Schäuble k tomu uvedl, že „nechtějí trestat Velkou Británii, ale také nemíní kvůli ní ohrozit celou evropskou integraci.“
„Zbytek Evropy proto musí držet těsně při sobě“, dodal.
Britové doufali, že Němci – především kvůli tlaku automobilové lobby, která má Velkou Británii jako významný trh – postoj k Brexitu naopak zmírní.
Německá debata se ovšem stala ještě více „eurofilní“, a to především po zvolení Trumpa americkým prezidentem a po návratu Martina Schulze z Evropského parlamentu do vnitřní německé politiky.
Kancléřka se původně vyjádřila, že by Británie měla mít nadále s EU „co možná nejužší vztahy“, ale tuto pozici vzhledem k migračním tlakům, nárůstu nacionalistů ve Francii a Polsku a také problémům v Eurozóně, opustila.
Místo toho podpořila postoj Evropské komise, že nejprve je potřeba dojednat podmínky odchodu a pak teprve jakoukoliv novou podobu vztahů s EU. Němečtí představitelé neočekávají dobrý výsledek dohody s Británii s tím, že by se „jednalo o zázrak, kdyby se podařila.“
Někteří dokonce Británii vyhrožují mezinárodními soudy, pokud by nechtěla splnit své závazky vyplývající ze členství v EU.
Merkelová se možná bude snažit postavit se mezi tvrdou Francii a Polsko, které sleduje vlastní zájmy kvůli více než 800 000 svých občanů v Británii. To by ji mohlo umožnit stát se „konsensuální silou“ ve vyjednávání.
Němečtí politici jsou také skeptičtí k tomu, že by Británii mimo EU čekala „zářná budoucnost.“ Ministr financí Schäuble se přímo vyjádřil, že „rozhodnutí nebylo v zájmu Velké Británie, ale není na mně, abych to rozhodoval.“