Reuters. Další kroky v integraci Eurozóny po Brexitu by mohly zahrnovat větší investice do chudších členů, ale pouze, pokud přeruší riskantní vazbu mezi vládou a bankami, řekla vysoký představitel EU.
Brexit znovu oživil debatu o tom, jak učinit Eurozónu silnější a více udržitelnou a to navzdory odlišným pohledům Francie a Německa.
Místopředseda Evropské komise Jyrki Katainen řekl v kruhu své strany, Evropské lidové strany, která zahrnuje i kancléřku Merkelovou, že je připraven zvážit investice pro slabé členy Eurozóny.
To je jen málo z toho, co by požadovala Francie, která chce koordinovat ekonomickou politiku v celé Eurozóně a předsedat nad fiskálními transfery 19 zemí.
Ale středopravá Lidová strana, která je nejhojněji zastoupená v Evropském parlamentu, je otevřená „investiční kapacitě“, s možnou podporou nového infrastrukturního investičního fondu přes Evropskou investiční banku.
Katainen pro Reuters také uvedl, že „je pochopitelné, že v ekonomice jsou cykly a ke stabilizaci měnové unie je potřeba zmírnit vrcholy a propady.“
„Pokud jsou u nějakého člena šoky, které mají cyklickou podobu, pak má smysl pomoci,“ řekl.
Poté, co Eurozóně hrozil v letech 2010-2012 rozpad, se mnoho ekonomů domnívá, že může přežít jen jako řádná měnová unie, jakou jsou například Spojené státy.
To by ale znamenalo nový systém evropské ekonomické vlády, asi i s euro-ministrem financí, který by měl nástroje na fiskální transfery z bohatších do chudších zemí Eurozóny.
Tato idea představuje pro německou vládní třídu klatbu, neboť vláda Merkelové odmítla jakoukoliv formu permanentních transferů chudším zemím. Obává se, že by tím Berlín platil za účty, ale neměl žádnou kontrolu nad lehkovážnými výdaji.
Ale Katainen, dřívější finský premiér, jehož země patřila ke spojencům Německa v časech dluhové krize, řekl, že cítí u „severních“ politiků změnu.
„Vidím větší ochotu ke zvážení, jak by měla vypadat ideální měnová unie,“ řekl Katainen. „I mé myšlení se změnilo. Nic to nestojí mít otevřenou mysl.“
I když Británie není členem Eurozóny, tak její rozhodnutí odejít spustilo úvahy o tom, jak udržet evropskou integraci naživu.
Evropská komise by měla přijít s úvahami o prohloubení integrace Eurozóny v květnu.