Deflace je větší problém než hyperiflace, protože kolaps poptávky vede k poklesu cen, i když centrální banky tisknou peníze.
Noviny Financial Times to napsaly ve svém úvodníku. Tvrdí totiž, že kolaps poptávky vede k poklesu cen, i když centrální banky tisknou peníze.
Obavy z inflace jsou očekávatelné, ale jsou mimo realitu, tvrdí článek. I když centrální banky tisknou peníze, kolaps poptávky je tak velký, že k hyperinflaci nedojde.
Jednou z ukázek, proč je deflace takové nebezpečí, je kolaps cen ropy. Navzdory karanténním opatřením, které omezily výrobu a tím stranu nabídky, poptávka poklesla ještě víc. Stačí se podívat na ceny ošacení či bydlení. Jednou z výjimek z tohoto typu chování jsou ceny potravin.
Ropa je významným vstupem a její propad ovlivní cenu výroby po celém světě. Ale ještě důležitější je lidská práce. Krize ukazuje, jak roste počet nezaměstnaných. Mzdy těžko nějak výrazně porostou. Některé sektory zažijí rychlé oživení, ale jiné se budou restrukturalizovat.
Banky provádějí expanzivní monetární politiku a nakupují ve velkém dluhopisy. Zvětšují tím měnovou bázi, píše dále článek Financial Times. Ale vztah mezi měnovou bází a nabídkou peněz není lineární. Kvantitativní uvolňování k žádné vlně hyperinflace nevedlo, a ani tohle elektronické tištění peněz nepovede.
Dlouhodobější obavy se týkají toho, jak budou vlády zvládat novou nálož dluhu. Očekává se, že dluhy zemí G7 se dostanou na 140 % národního důchodu, což je historický rekord. Nelze tedy zcela vyloučit, že snahy zvládat dluh – snížením úrokových sazeb – by mohlo k inflaci přispět.
Někde bude potřeba restrukturalizovat dluh a v rozvíjejících se zemích, které trpí destabilizujícími odlivy kapitálu, se do hry mohou vrátit kapitálové kontroly.
Deflace by ztížila zvládání nálože korporátního i státního dluhu. Investoři se tak mohou připravit na další dlouhé období mizerných výnosů z vládních dluhů, nejspíše pod mírou inflace.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.