Jan Schneider nabídne v pravidelném hudebním průvodci jazzem tři kompozice a tentokrát začně japonským kouskem…
Že prý Japonci neumějí napsat pro evropské ucho pěknou písničku! Poslechněte si, co napsal pianista Makoto Terashita: Dragon Dance! Nahrál ho spolu se saxofonistou Haroldem Landem a skvělou rytmikou: Yasushi Yoneki (a pak že prý Japonci neumějí hrát na basu!) a Mike Reznikoff (buben).
Jsem přesvědčen, že The Death of J.B.Lenoir je jedním z největších fláků, co kdy John Mayall složil a nahrál. Skladba vznikla pod bezprostředním dojmem ze smrti bluesového kytaristy J.B.Lenoira (text skladby je zde). Tu nádherně urputnou rytmiku, evokující bluesový funébrmarš, tvoří basista John McVie a bubeník Keef Hartley, kytaru hraje Mick Taylor, pianem se doprovází autor a to tklivé sólíčko na tenora dal Chris Mercer.
V Horní Voltě (nyní Burkina Faso) se kdysi senegalským rodičům narodil Cheikh Lo, začal hrát v kapelách ovlivněných hudbou kubánskou, kamerunskou, burkinabé, konžskou, zairskou, zlatonosně pobřežní, francouzskou, reggae – a vznikla z toho třeba skladba Set (v duetu s další africkou hvězdou jménem Youssou N’Dour). Pěkné je, že chvíli trvá, než se v tom člověk vyzná, ale dává to smysl. Tedy tomu, kdo nemá strach z neznámých kultur. Pak je to ale nesmírně obohacující.